Klára Spilková a ženská sportovní PSYCHIKA

Klára Spilková je v posledních dnech jako na houpačce. Podává skvělé výkony, ale také se propadá. Ve světě ženských sportovních výkonů ovšem nic neobvyklého.

Spilková se nejprve nechala vynést na dobré vlně až ke svému nejlepšímu umístění v kariéře, byla čtvrtá na turnaji ve Skotsku. Jen pár dní na to začala své první kolo na British Open za 69, což jí drželo v první dvacítce leaderboardu. Ale ve druhém kole jí 85 ran nepustilo přes cut. Rozdíl šestnácti ran je propastný. Je tohle běžné?

Ano, je. Sem tam to potká mnoho výtečných hráčů, rozdíly deset a více ran rozhodně nejsou ničím výjimečným. A neplatí to jen pro golf, i tenisté například dokáží jeden den odehrát vynikající zápas, porazit favorita, a druhý den jsou jen šedivým odleskem sebe sama.

Je pravdou, že těm nejlepším se to nestává příliš často. Drží si velmi dobrou formu vytrvale, neklesají příliš nízko. Rozdíl 10 ran už je hodně; když v jednom kole zahrají 66 a v druhém se jim nedaří, stejně dokáží „urvat“ solidních 74. Ale to skutečně hovoříme o špičce, tedy pár desítkách hráčů – nikoli „běžných“ hráčích okolo světové stovky a dvoustovky.

Velký rozdíl je také mezi muži a ženami. O ženské psychice v individuálních sportech by se dala napsat hodně rozsáhlá studie (a nepochybně už byla napsána). I laik si musí všimnout, že ženy mnohem více bojují samy se sebou, jsou náchylnější k tomu podléhat momentálním náladám, dokáží rychleji podlehnout skepsi než muži. Exemplárními příklady jsou zápasy v tenise, kde u nich najdeme mnohem častěji výsledky typu 6:1, 1:6, 6:2 než u mužů. Euforie střídá propad, jednou je hráčka nahoře a během pár míčů zase dole.

V golfu se tento jev promítá právě do skvělých výsledků jednoho dne a mizerných v druhém dni. A právě mentální vytrvalost je to, co turnaje vyhrává a co musí každá hráčka posilovat, pěstovat, rozvíjet. Annika Sörenstamová byla výjimečnou hráčkou právě pro svoji chladnou hlavu. V tenise byly takovými hráčkami Chris Evertová, Martina Navrátilová nebo Steffi Grafová. Ale třeba už Serena Williamsová s psychikou bojuje – ovšem díky svému mimořádnému fyzickému fondu a silovému pojetí má před soupeřkami vždy jistou výhodu, o co se opřít.

Klára Spilková je ještě relativně mladá hráčka, je jí teprve dvacet, a to je další faktor, který zatím hraje proti ní. Teprve s věkem přichází umění všechny mentální krize během výkonu zvládat. Z dvacetiletých dívenek to neumí skoro žádná, u třicetiletých a starších je to už jiná písnička. I v tom je rozdíl mezi muži a ženami, protože poměrně hodně hráčů-mužů po dvacítce a hlavně pětadvacítce už bývá mentálně silných. Čerstvý dvaadvacátník Jordan Spieth by mohl vyprávět – ale ten je až extrémním případem hráče s vyspělou psychikou.

U Spilkové se s výkyvy v jednotlivých kolech setkáme po celou její dosavadní hráčskou kariéru, ale kdybychom se podívali na výsledky hráček srovnatelné úrovně, najdeme tentýž problém. Naopak pokud hráčky dané výkonnosti dokáží udržet koncentraci a nervy na uzdě, dosáhnou pak také na solidní celkové umístění. U hráček okolo dvoustého místa celosvětového žebříčku (kde se Spilková pohybuje) je důležité, aby se vyvarovaly velkých průšvihů a velkého počtu selhání. Že by se jim podařilo zahrát dvě mimořádná kola například za 66, to není příliš pravděpodobné, musí tedy spoléhat na „solidní průměr“. Nedělat velké chyby, hrát stále v paru, na jistotu a nenutit se zbytečně riskovat. To Spilková samozřejmě dobře ví – jenže v praxi je to těžké zvládnout.

Nelze při střídání světlých a horších okamžiků v golfu zapomenout ani na to, že opět jen ta nejužší špička hráčů (natož hráček) dokáže podávat nadprůměrné výkony na několika turnajích jdoucích po sobě. Běžný hráč se potýká s tím, že pokud na jednom turnaji zazáří, na druhém obvykle padá. Když někdo turnaj vyhraje, zákonitě se v dalších týdnech dostává dolů.  Brát výhru jako samozřejmost a nenechat se tím rozhodit – kdo to dokáže? Svého času si s tím věděl rady snad jen Tiger Woods.

Že by tedy na British Open Spilková předvedla další výtečný výkon jako týden před tím ve Skotsku, nebylo příliš reálné. Spilková je hráčkou, která rozhodně dokáže jednou či dvakrát za rok zahrát nad své průměry. Ovšem není to zatím v jednom zátahu.

Tento týden se koná na Dýšině další turnaj Ladies Europan Tour, Spilková bude hrát a samozřejmě se od ní „něco“ čeká. Viděno opět realisticky: může projít cutem, může uspět, ale taky se to stát nemusí. Na Dýšině se jí zatím jednou podařilo projít cutem a skončila 23., loni ale cut nedala. Na Albatrossu jednou prošla a bylo z toho velmi dobré 7. místo (2011), pak ale opět cut nedala. Letos by tedy vzhledem k předčasnému odjezdu z British Open a loňskému neprojití cutem mohla uspět.

Ale to všechno se teprve uvidí. Svět ženského sportu, ženských výkonů a ženské psychiky je proměnlivý a díky tomu i překvapivý, nečekaný, nevyzpytatelný. Na každý pád má Klára Spilková šanci jít zase nahoru.

– ANDREJ HALADA

Autor článku: L.80

Sdílet

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace