ONDŘEJ PRAVDA: St. Andrews je moje srdeční záležitost

RTG-68_71_GD0217_Moje_volba_INZ_INNEX-1MOŽNÁ SE BUDETE PTÁT, proč jsme dali prostor člověku, jehož jméno málokdo v českém golfovém světě zná. Je to proto, že je jeden z Čechů, který se již ve 22 letech dokázal prosadit tam, kde byste to málo čekali. Žije a golf hraje v St. Andrews – na památném Old Course je jako doma. Svým způsobem je právě tohle hřiště jeho domácí osmnáctkou. Cesta do Mekky golfu přesto málem začala fiaskem. Nevzdal se, prošel si skotským očistcem a dokázal, že golfem se dá uživit, aniž byste museli být profesionálem nebo trenérem. Stačí mít nápad a nebát se riskovat. Dokázal si vybudovat dobré jméno mezi místní komunitou a získal členství v prestižním klubu St. Andrews Golf Club 1843. Když se zkrátka chce, je možné úplně vše.

– S ROBINEM DRAHOŇOVSKÝM


NA GOLF MĚ VZAL POPRVÉ TÁTA, to bylo někdy kolem mých 11 let, a je pravda, že mě to moc nebavilo. Nešlo mi to. Časem jsem se ale začal zlepšovat a chytlo mě to naplno. Stačil první úspěch na turnaji. Golf už je takový, že s každým dalším úspěchem máte další motivaci se zlepšovat. Za sedm let se mi podařilo dostat na single handicap a bylo v podstatě rozhodnuto, co chci v životě dělat dál. U táty to byl hlavně obchod na golfu, u mě to byla představa golfu jako možnosti podnikání.

NEJLEPŠÍ DÁREK K NAROZENINÁM, to byl k osmnáctinám výlet do Ameriky do akademie IMG Davida Leadbettera na Floridě s výukou angličtiny. Ranní čtyři hodiny v jazykové škole a pak už jen golf a turnaje za akademii. I když jste v akademii půl roku, pana Leadbettera osobně nepotkáte. Poznal jsem ale jeho syna a je na něm tátova škola znát. V té době měl handicap 1. Šest měsíců ve Spojených státech mi stačilo k přesvědčení, že mým snem bude cestovat a pokusit se golfem živit. Odmítl jsem i možnost studovat na americké univerzitě. Táta z toho byl v šoku, ale já chtěl zpátky do Evropy. Být blíž k domovu, nejlépe do St. Andrews. Kam jinam?

CADDIE V ST. ANDREWS, hezká myšlenka. Napadlo mě to hned po prvním výletu do Skotska v roce 2011. Jenže zdejší caddies jsou většinou profesionálové z celého světa. Přednost dostávají hráči z PGA nebo European Tour. Ale zbytečný výlet to nakonec nebyl. Poznal jsem tam svého dnešního společníka, Tomáše Faju z Karviné, který v St. Andrews žije přes deset let. Skvělý caddie a parťák na golf s neuvěřitelnou znalostí zdejších hřišť. Hned nás napadlo, jak využít společný potenciál ke zlepšení, k soupeření a jak se prosadit v golfu i jinak. Spojit zkušenosti a kontakty.

NAPÁLIT SE MŮŽETE NECHAT KDEKOLIV, I VE SKOTSKU. To je realita a stalo se to i mně. Přesun do St. Andrews jsem si plánoval dlouho, ubytování s doporučením přes internet. Když jsem do Skotska přijel, první, co jsem zjistil, bylo, že existuje jen ulice, nikoliv dům, kde jsem měl bydlet. Nebyl jsem ale jediný, kdo se nechal napálit, a pravda je taková, že majitele serveru byste marně hledali někde v Asii. Takže za to nemohli Skotové, ale nějaký šikula z druhé poloviny zeměkoule. Telefon nikdo nebral, záloha byla pryč a já stál s kufry na ulici. Nakonec se ale ukázalo, že to bylo štěstí v neštěstí. To jsem ale v tu chvíli ještě nevěděl.

„NIKDY NEPOSUZUJTE ČLOVĚKA JEN PODLE TOHO, ŽE SE NEOMALENĚ A V ZABLÁCENÝCH HOLINKÁCH POSTAVÍ DOPROSTŘED VAŠEHO POKOJE.“

SKOTSKO SI MOC RŮŽOVĚ NEMALUJTE. Je to dodnes drsný kraj a stejně drsní jsou i zdejší obyvatelé. Jediný pokoj, který se mi podařilo najít, byla přes sto let stará chatka na farmě v Kinkell Byre. Sto metrů od moře a pět kilometrů od města. Netěsnící okna, plesnivé nádobí ve dřezu, prach, pavouci a špína, jakou jsem v životě neviděl. Zdejší luxus za 950 liber měsíčně. Majitel se objevil až druhý den. Přijel na čtyřkolce a neomaleně v zablácených holinkách vstoupil dovnitř. Se slovy „je mi líto, ale s tím vám opravdu nepomohu“ zase odešel. Nakonec mi ale úklid chatky alespoň proplatil.

ZA PÁR DROBNÝCH, JÍDLO A GOLF. To trvalo celých osm měsíců. V tak tradičním místě musíte nejdříve ukázat zájem a pracovitost. Až pak vás lidé začnou brát. První práce byla v hotelu jako pomocná síla, později za barem, ale jako zkušenost a možnost se s místními seznámit to bylo k nezaplacení. Nemusel jsem se ani starat o jídlo a měl právo hrát na hotelovém hřišti Fairmont St. Andrews zdarma. Právě hotel Fairmont byl prvním z našich smluvních partnerů a první klienti, kteří se mnou do Skotska za golfem letěli, nemohli bydlet jinde než právě tam.

ZA VEČEŘI A SKROMNOST REFERENCE. Když jsem pracoval v hotelu, vypomáhal jsem i na farmě majitele chatky. Až poté jsem se vlastně od kamarádů dozvěděl, o koho jde. Lord Sandy Fyfe, potomek panství kraje Fife a člen ctihodného klubu R&A. Podařilo se mi s ním navázat tak dobré vztahy, že jsem si ho mohl dovolit pozvat do chatky na večeři. Mé pozvání na typickou českou večeři, kterou jsem pro něj a jeho manželku připravil, mi oplatil pozváním na oběd do klubovny R&A a referencemi, které mi pomohly začít vlastní podnikání.

NERVOZITA NA PRVNÍM ODPALIŠTI? TU SI ZAŽIJE KAŽDÝ. Přece jenom postavit se na první odpaliště před starou klubovnou na Old Course není jen tak. Pokud by kdokoliv říkal, že nebyl nervózní, nebudu mu to věřit. Kolikrát už jsem sám viděl takový hook, že míček skončil až v autu. A to je mezi odpalištěm a silnicí celá fairway osmnácté jamky. Nic neobvyklého. I já jsem zde nervózní pokaždé. Postavit se na odpaliště při The Open, to si vůbec nedovedu představit.

KROK ZA KROKEM A ROK A PŮL JAKO NIC. Pokud stojíte proti místní konkurenci, která je zde déle než čtvrt století, nic jiného vám nezbývá. Musíte postupovat pomalu a respekt si budovat. Třeba získáním certifikátu oficiálního poskytovatele služeb pro St. Andrews. Dnes naše agentura ParadeGolf.cz sídlí přímo ve městě a pro klienty dokáže zajistit cokoliv. Nejen golf na Old Course, ale také všechny služby, třeba včetně výletů vrtulníkem nebo prázdninového studia angličtiny na místní univerzitě spojeného s golfovým kempem. Za rok a půl jsme dokázali uspokojit přes 200 klientů z celého světa. St. Andrews je jedna velká komunita, které když dokážete pomoci vy, vrátí vám to.

V NEDĚLI SE NA OLD COURSE NEHRAJE. Zahrát si zde může vlastně každý, je to veřejné hřiště, ale problém je získat startovní čas. Cena je v sezoně pro všechny stejná, 175 liber. Musíte si vystát frontu nebo si zahrát s místními, pokud vás do flightu pozvou, případně zkusit každodenní loterii o neobsazená členská místa. Nehraje se jen v neděli. To je na Old Course tradice. Zákaz golfu v neděli byl kdysi vydán proto, že lidé chodili místo do kostela na hřiště. A dodržuje se dodnes. Na hřiště tak chodí jen místní venčit psy.

POZOR SI VŽDY DEJTE NA VÍTR. Není asi den, kdy by nefoukal vítr nebo nepršelo. Na slunečné dny musíte mít opravdu štěstí. Asi nejvtipnější bylo, když si jeden z hráčů začal před deštěm protřepávat větrovku. Najednou všude létaly papírky. Když jsme se ptali, co to je, dostali jsem jen smutnou odpověď: Peníze, a odletěly až do moře.

CELÝ ČLÁNEK naleznete v únorovém vydání magazínu GOLF DIGEST C&S, které vyšlo 2. února 2017.


 

Autor článku: GolfDigest C&S

Sdílet

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace