TÝDEN VE SVĚTĚ GOLFU: Fitzpatrick vyhrál ve Švýcarsku, Thompson slavila na okruhu

Neuniklo vám minulý týden?


FITZPATRICK slavil ve Švýcarsku, v play-off přemohl Henda

Na jedné z nejkrásnějších zastávek European Tour – švýcarské Crans Montaně – se o vítězi rozhodovalo až v play-off. Matthew Fitzpatrick na třetí jamce rozehrávky porazil Scotta Henda a získal svůj čtvrtý titul na European Tour. Australan Hend zažil deja vu, loni totiž podlehl v rozehrávce Alexi Norenovi.

Matthew Fitzpatrick slaví zisk titulu ve Švýcarsku (Foto: Profimedia)

Matthew Fitzpatrick slaví zisk titulu ve Švýcarsku (Foto: Profimedia)

Patnáct set metrů nad mořem, v pozadí vrcholky švýcarských Alp a typické horské chaty s převislými muškáty. European Tour dorazila v minulém týdnu do krásné Crans Montany, kde se přes 150 hráčů utkalo na hřišti Crans-sur-Sierre o další body do Race to Dubai.

V prvním kole uchvátil veterán Miguel Angel Jiménez, který zahrál 64 ran (-6) a dostal se do čela turnaje. Jenže další dvě kola se mu hrubě nepovedla a boje o titul přenechal mladším kolegům.

Skvělou formu si na finálové kolo schoval Angličan Matt Fitzpatrick. Vstupoval do něj sice se ztrátou čtyř ran, ale v průběhu neděle postupně z manka ukrajoval a na šestnáctce se konečně dostal do vedení. Na sedmnáctce ale zahrál bogey, na osmnáctce par a čekal, jak dohrají jeho soupeři. Největším konkurentem zůstal pouze Scott Hend, který zahrál 68 (-2) a stejně jako minulý rok dotáhl své tažení v Crans Montaně do play-off.

V něm byl znovu neúspěšný. Loni podlehl Alexi Norenovi,  letos Fitzpatrickovi, který rozhodl proměněným puttem do paru na třetí  jamce play-off. „Jsem nadšený,“ zářil Fitzpatrick. „Tady jsem vždycky chtěl vyhrát, hrozně rád se sem vracím,“ netajil své sympatie k místnímu hřišti. „Jamiemu (caddie) jsem říkal, že ta sedmnáctka nás možná bude stát vítězství. To prostě nikdy nechcete vidět,“ dodal.

Loňský vítěz Alex Noren se díky finálovému kolu za 66 ran vměstnal do top 10, druhý z předchozího týdne na Czech Masters Lee Slattery s ním dělil šesté místo. V dobré pohodě je i nadále Američan Julian Suri, po vítězství v Dánsku a dobrém výkonu na Czech Masters se mu dařilo i ve Švýcarsku, kde obsadil dvacáté místo.

Konečné pořadí


 

LPGA viděla bitvu šampionek. THOMPSON si dala vítězné kolečko ve formuli

Poprvé v historii zamířila nejlepší dámská Tour LPGA na hřiště Brickyard Crossing, v jehož blízkosti se nachází světoznámý závodní okruh Indianapolis. Lexi Thompson si po vítězství nad Lydii Ko pak mohla vychutnat vítězné kolečko ve formuli, ale musela také podstoupit tradiční spršku ledovým mlékem.

Lexi Thompson s vítěznou trofejí a formulí (Foto: Profimedia)

Lexi Thompson s vítěznou trofejí a formulí (Foto: Profimedia)

Od roku 1956 je totiž zvykem, že každý vítěz si na sebe v cílové rovince musí vylít ledové mléko. Ale až letos se k tradici poprvé připojila žena. A nevynechala ani další část tradice, totiž políbení cihliček za cílovou páskou.

„Jsem ráda, že jsem to byla zrovna já. Byl to celkově vynikající týden a je pro mě velkou ctí být tady v Indianě a políbit ty cihly. Rozhodně zážitek, na který nikdy nezapomenu,“ řekla Thompson.

Lexi Thompson (Foto: Profimedia)

Lexi Thompson (Foto: Profimedia)

Lexi Thompson dodržela tradici a na cílové rovince závodního okruhu Indianapolis na sebe vylila mléko (Foto: Profimedia)

Lexi Thompson dodržela tradici a na cílové rovince závodního okruhu Indianapolis na sebe vylila mléko (Foto: Profimedia)

Do finálového kola Indy Women in Tech Championship vstupovala z vedoucí pozice společně s Lydií Ko. Po první devítce si Američanka vytvořila náskok jedné rány, ale definitivně zlomila odpor Ko, bývalé světové jedničky, až na druhé devítce. Se 68 údery (-4) vyhrála o čtyři rány a ve 22 letech si připsala už své deváté vítězství na LPGA.

Po vítězství zasedla za volant a dala si vítězné kolečko na trati, kde to svým vozem rozpálila na téměř 200 km/h. Thompson se po triumfu posune ve světovém žebříčku na druhé místo. Obě hráčky jsou před blížícím se posledním majorem roku Evian Championship ve vynikající formě. A už za chvíli se ve Francii potkají s Klárou Spilkovou.

Konečné pořadí


 

Mrůzek a Gál neprošli cutem na stablefordovém turnaji Challenge Tour

Kdo skóruje, vyhrává. Takový je princip Bridgestone Challenge, turnaje Challenge Tour, na který zavítali i dva čeští hráči – Filip Mrůzek a Petr Gál. V soutěži na modifikované stablefordové body neprošli cutem, když Mrůzkovi chyběl jeden bodík, Gálovi dva.

Filip Mrůzek v prvním kole D+D REAL Czech Masters (Foto: Robin Drahoňovský)

Pro Mrůzka je to další smolný turnaj. Před dvěma týdny na Czech Masters na Albatrossu neprošel cutem o jedinou ránu, minulý týden mu chyběl jeden bodík k víkendovým kolům v Anglii. A podobný osud potkává i v posledních týdnech solidně hrajícího Petra Gála.

Oba si v poslední době „užívají“ doslova koupel na hřištích. Po Albatrossu se museli vyrovnávat s přívaly vody i v Anglii, které na čtyři hodiny zpozdily druhé kolo.

Formát turnaje vyzýval hráče k riskantní hře. Pokud skórovali, získávali kladné body, ale zároveň ztráceli za každé klopýtnutí v podobě bogey a horších výsledků. Mrůzek nasbíral devět bodů za osm birdie a sedm bogey, Gál by byl ve hře na rány dokonce o ránu lepší, jenže bodů nasbíral jen osm (6 birdie a 4 bogey).

Vítězem turnaje se stal Švéd Oscar Lengden s 49 body, jen o dva body méně měl letošní král Pro Golf Tour Nicolai Von Dellingshausen, který si třemi triumfy na satelitní tour vysloužil kartu na Challenge Tour už s předstihem. Český hráč Stanislav Matuš o ní bude bojovat na závěrečném podniku.

Konečné pořadí


Kapitáni nominovali poslední členy pro Presidents Cup, Mickelson nechybí

Hodně se v posledních týdnech řešilo, jestli se bohatými zkušenostmi nabytý Phil Mickelson objeví v sestavě pro nadcházející Presidents Cup. Vždyť hráč s přezdívkou Lefty se dosud účastnil každého klání mezi USA a zbytkem světa od roku 1994. Jenže pro letošek se nevešel mezi první desítku hráčů s automatickou pozvánkou, a tak musel spoléhat na divokou kartu kapitána Strickera. A ta přišla ve středu.

Mickelson čeká na vítězství už více než čtyři roky, navíc v konkurenci mladých dravců je v 47 letech už tak trochu za golfovým zenitem. I proto byla jeho další účast na tradičním klání mezi Spojenými státy a zbytkem světa ohrožena.

Jenže aktuální forma není hlavním kritériem, který v případě Mickelsona rozhoduje. Tím jsou jeho dlouholeté zkušenosti z bojů v Ryder Cupu nebo Presidents Cupu. A jen pro upřesnění, forma se mu pomalu ale jistě vrací. Minulý týden skončil dělený šestý na Dell Technologies Championship, čímž dal Strickerovi jasně najevo, že se s ním musí počítat.

„Osobně můžu říct, že pro nás znamená hodně,“ řekl ke svému výběru dlouholetý Mickelsonův kolega Stricker. „Byl součástí asi 20 týmů, na konci roku se mu moc nedařilo, ale teď ukázal, že na to má. Tvrdě pracoval a říkal, že je otázkou času, až se mu forma vrátí. A minulý týden to potvrdil,“ zdůvodňoval Stricker.

Phil Mickelson (Foto: Profimedia)

Phil Mickelson (Foto: Profimedia)

Posledním dvanáctým mužem Strickerova výběru je Charley Hoffman. Čtyřicetiletý Američan v neděli vypadnul z desítky s automatickou účastí, když ho nahradil Kevin Chappell, jeho první Presidents Cup mu však neunikne – dostal divokou kartu od kapitána USA.

Kapitán Mezinárodního týmu Nick Price se může opřít o Japonce Matsuyamu, Australany Daye a Scotta, nebo Jihoafričany Schwartzela a Oosthuizena. Jako šéf týmu, který prohrál obě poslední měření sil, neměl lehkou úlohu ve volbě divokých karet. Rozhodl se pro jedenáctého v pořadí Emiliana Grilla a šestnáctého Anirbana Lahiriho. Důvod? Oba hrají pravidelně PGA Tour a mají velké zkušenosti s americkými hřišti. I proto se do sestavy nevešel dvanáctý v pořadí Japonec Tanihara, který neprošel cutem ani v jednom ze tří majorů, kterých se letos účastnil.

Emiliano Grillo (Foto: Profimedia)

Emiliano Grillo (Foto: Profimedia)

„Cítili jsme, že potřebujeme hráče, kteří hrají pravidelně americkou túru,“ vysvětloval Price, proč se rozhodl pro Lahiriho s Grillem. Letošní klání se uskuteční v Liberty National nedaleko New Yorku, první zápasy začínají 28. září, o vítězi se rozhodne 1. října.

 


KAREL SKOPOVÝ jun.: Návrat k bagu? To určitě ne, ale zase mě to bavilo

letter-Naposledy se v roli kedíka – nebudeme-li počítat občasnou výpomoc bratru Petrovi – se Karel Skopový jun. objevil po boku Alexe Čejky. Od té doby uplynulo dlouhých 14 let, kdy se opět nechal přemluvit, aby někomu „tahal“ bag. Se Stanislavem Matušem absolvoval dokonce šest dní s bagem na zádech v polské Vratisavi, kde Matuš bojoval o poslední – pátou – volnou kartu na Challenge Tour 2018.karel_skopovy_jun

Od začátku letošního léta spolupracuje spoluzakladatel rodinné akademie Skopový také s týmem Stanislava Matuše jako kouč pro mentální přípravu a krátkou hru. Tentokrát se ale nechal přemluvit, aby byl hráči o něco blíž a krátkodobě se vrátil k disciplíně, kterou dva roky zažíval po celém světě po boku Čejky, včetně účasti na Masters v roce 1996.

Karel Skopový jun. je stále nejúspěšnějším hráčem na Pro Golf Tour (bývalé EPD Tour), kde získal tři vítězství a v roce 2000 německou tour celkově vyhrál. Nejblíže vyrovnání jeho výsledků je právě Matuš, který si vítězství na této satelitní sérii připsal doposud dvě a momentálně bojuje o páté místo v žebříčku Order of Merit.

Posledním turnajem Stanislava Matuše, kde se rozhodne o pětici nejlepších, bude Castanea Resort Championship, který se hraje s celkovou dotací 50 000 eur v Adendorfu od 25. do 27. září 2017.


ZNAMENÁ SNAD NĚCO NÁVRAT K BAGU?
Ne, to určitě ne. Spíš to bylo zajímavé zpestření mé práce v akademii a trochu nostalgická vzpomínka na dávné doby. Bylo to příjemné, ale musím se přiznat, že po šesti dnech jsem docela utahaný. Člověk už přeci jenom na podobné věci po tak dlouhé době není připraven. Je to na fyzičce znát. Tým Standy Matuše mě o tuto formu spolupráce výjimečně požádal, ale žádný návrat k bagu to opravdu není. Už se těším, až se zase vrátím do Hodkoviček jen k trénování.

MĚLI JSTE VŮBEC ČAS OSLAVIT NAROZENÍ STANDOVI DCERY?
Neoslavili jsme to nijak. Tu radostnou zprávu jsme se dozvěděli až v autě po cestě zpět. Někdy po pěti minutách, kdy Standa podepsal kartu a vydali jsme se zpět do Prahy. Vlastně se asi narodila někdy, kdy jsme byli mezi sedmnáctou a osmnáctou jamkou, Standa zahrál dvě birdie, posunuli jsme se na konečné dělené osmé místo a potvrdili šance na hru o kartu na Challenge Tour pro příští rok. Tím se změnil i cíl naší cesty a zamířili jsme rovnou do Ostravy. Mě pak čekala cesta domů vlakem.

JAKÉ VŮBEC BYLO HŘIŠTĚ VE WROCLAWI?
Trochu z legrace jsme si ho přejmenovali na Micky Mouse Course. Něco málo přes pět kilometrů okolo statku, velmi technické a úzké jamky s malými greeny a možná ho i proto většina hráčů na začátku podcenila. Poté, co začal druhý den foukat silný vítr, a v kombinaci s těžko čitelnými greeny, bylo poměrně těžké. O tom koneckonců svědčí i výsledky.

KDYŽ JSI BYL TAKHLE BLÍZKO, JAK BYS CHARAKTERIZOVAL STANDU JAKO HRÁČE A JEHO MOŽNOSTI?
Obrovský potenciál. Pokud půjde dál správným směrem a bude dělat pokroky, jako momentálně dělá, má šanci se jednou dostat do první stovky na světě.

matus-01

VIDÍŠ DNES ROZDÍL MEZI KVALITOU HRÁČSKÉHO POLE, V DOBÁCH KDY JSI HRÁL TY, A DNES?
Drobné rozdíly tam jsou, ani ne tak organizačně, jako spíš v zastoupení kvalitních hráčů. Dříve stačilo pro dobrý výsledek hrát kolem paru, ale dnes se stačí podívat na výsledky a počet hráčů, kteří dokážou hrát opravdu velmi dobrý golf. Dříve to bylo mezi 15 kluky, dnes je tam těch dobrých a vyrovnaných minimálně padesát.

MŮŽEME TEDY MLUVIT O KVALITNÍ PŘÍPRAVĚ PRO CHALLENGE TOUR?
To asi určitě. Ten největší rozdíl je dnes více v organizaci, zázemí a obtížnosti hřiště. Na Pro Golf Tour vám stačí dva organizátoři, Challenge Tour je dnes plně profesionální tour. Nicméně výsledky a kvalita startovního pole se dnes už moc neliší.


 

Autor článku: Jonáš Mencl

Sdílet

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace