KOMENTÁŘ: Proč stavět nová hřiště?

tázka z titulku se může zdát hříšnou. Vždyť všichni bychom přece chtěli, aby se u nás golf nadále rozvíjel, tedy aby se stavěla i nová golfová hřiště. Ale jedna věc je přání a druhá realita. V České republice je v současnosti 106 znormovaných golfových hřišť a ke k

tázka z titulku se může zdát hříšnou. Vždyť všichni bychom přece chtěli, aby se u nás golf nadále rozvíjel, tedy aby se stavěla i nová golfová hřiště. Ale jedna věc je přání a druhá realita. V České republice je v současnosti 106 znormovaných golfových hřišť a ke konci loňského roku bylo registrováno 54 318 hráčů. Znamená to, že na jedno hřiště připadá 512 hráčů. Podle některých údajů se ale hře aktivně věnuje jen 31 000 hráčů. Pak by na jedno hřiště připadlo hráčů jen 292. V porovnání se světem jde o velice nízká čísla. Vezměme situaci v nejtradičnější golfové zemi, ve Velké Británii. Alespoň jedno kolo ročně tu odehraje přes čtyři miliony hráčů. Hřišť je tu přes 2600. Jednoduchou matematikou se dostáváme k číslu zhruba 1500 hráčů na jedno. Druhou tradiční zemí jsou USA, kde je golfový trh i přes pokles v posledních letech relativně silný a stabilní. Podle údajů z roku 2016 hraje v USA golf 24 milionů hráčů a mají k dispozici 15 200 hřišť (zhruba 800 jich přitom uzavřelo své brány v poslední dekádě). Na jedno hřiště tedy připadá cca 1580 hráčů, což přesně koreluje s číslem z Velké Británie. Proto lze brát číslo 1500 hráčů na hřiště za určitou normu pro ekonomické přežití areálu. Jaká je situace v kontinentálních evropských zemích? Například v Nizozemsku připadá na jedno hřiště 1740 hráčů. V zemi se 17 miliony obyvateli je 380 000 golfistů, což je nemalý počet, avšak hřišť tu je vzhledem k nevelké rozloze státu (41 000 km²) „jen“ okolo 220. V Dánsku je 1250 hráčů na jedno hřiště, ve Švédsku 1100 hráčů. Další státy: Německo 870 hráčů, Španělsko 805, Belgie 714, Francie 680 a v Rakousku a Slovinsku je to shodně 660 hráčů na hřiště.

1500 HRÁČŮ JE NORMA PRO EKONOMICKÉ PŘEŽITÍ AREÁLU.

Český počet 512 je nejen výrazně pod normou 1500 hráčů, ale i pod evropským průměrem. Z hlediska přísné statistiky však musíme uvést, že oněch 106 českých areálů je z poloviny jen devítijamkových, a dokonce máme započítáno i pár šestijamkových. Naopak v zahraničí je devítek jen okolo 20 %. Čistě teoreticky, počítáno dle jamek, je tedy u nás podle evropského poměru devítky/osmnáctky zhruba 85 hřišť. Pak by na jedno připadalo 639 hráčů. Tedy jako v Rakousku a Slovinsku. Jestli dokáže 700 hráčů zajistit areálu existenci, je otázkou. Mít klub s tolika členy, co by za to některá hřiště dala! Ale při takovém počítání nejde pouze o klubové hráče, ale o teoretický balík, který obsahuje jak hráče klubové, tak fíčkaře, mezi nimiž jsou i ti, kdo jdou na hřiště jen jednou za rok. Čísla proto říkají, že stavět nová hřiště se dnes v Česku ekonomicky nevyplatí. Hráčů je málo, a dokonce v posledních letech ubývají. Ale samozřejmě záleží na konkrétním projektu. Pokud by někdo postavil hřiště třeba uvnitř Prahy (typicky u Libeňského mostu, kde je dnes driving), tak devítka by tu určitě měla šanci nejen na přežití, ale i výdělek. Také užší středočeská enkláva bude novým projektům asi přát, byť jde jen o přelévání stávajících hráčů z jednoho hřiště na druhé. Jestliže by ale někdo chtěl stavět prestižní osmnáctku mimo větší aglomerace, pak mu popřejme hodně štěstí a peněz na dotování. Teoreticky by mohla domácká hřiště vznikat poblíž menších měst, kde ještě golf není. Malé výnosy nevadí v situaci, kdy i náklady jsou nízké. Relativní šanci mohou mít i ty areály, kde sice náklady budou vysoké, ale třeba se s hřištěm spojí výstavba vilek a domů. Takové projekty však u nás nemají tradici a jsou spíše krokem do neznáma. Vedle ekonomických příčin se pak mohou hřiště rodit i z příčin citových – někdo zahoří touhou mít svůj golf. Takto vzniklo v minulém čtvrtstoletí nemálo našich hřišť. Nicméně lze se domnívat, že kdo tento sen už měl, ten si ho i splnil. Podíváme-li se však kolem sebe, přece se staví. Ročně se v České republice otevře zhruba jeden nový areál. Letos to byla kácovská Panorama, v dohledu to bude Vinoř u Prahy (27 jamek), posléze Dolní Dobrouč (18) na východě Čech. Většinou se ale jedná o projekty zahájené před několika lety; proces stavby a především schvalování trvá dlouho. Také se rozšiřují některé devítky na osmnáctky, například Hostivař či Bitozeves. Jestliže důvody pro stavbu nových hřišť v České republice jsou za současné situace spíše chabé, pak ale nelze zapomínat na ten nejjednodušší, vstupní golfový areál: driving. Ten se dá vybudovat prakticky kdekoli. Touto cestou má také smysl rozvíjet golf stále.

– ANDREJ HALADA Autor je zástupcem šéfredaktora magazínu Golf Digest. Ilustrace Lukáš Fibrich