TŘI RADY Sørena Kjeldsena pro mladé golfisty

TŘI RADY Sørena Kjeldsena pro mladé golfisty

dy se dočkáme toho, že český golfový profesionál bude stálým členem European Tour? A že si kartu bude držet pravidelně řadu let a vyhraje i nějaký turnaj této série? Každý na tuto otázku odpoví jinak. Ti nejpesimističtější z nás zvolají: „Nikdy!“ Ti největší opt


dy se dočkáme toho, že český golfový profesionál bude stálým členem European Tour? A že si kartu bude držet pravidelně řadu let a vyhraje i nějaký turnaj této série? Každý na tuto otázku odpoví jinak. Ti nejpesimističtější z nás zvolají: „Nikdy!“ Ti největší optimisté se naopak usmějí a suverénně odvětí: „Už brzo.“ Střízliví realisté, jako jsem já, kteří dobře znají konkurenci na tour, mají jednoduchou odpověď: „Až některý z českých hráčů, ať už těch současných, nebo budoucích, udělá vše, co je zapotřebí, aby tento status získal.“ Je taková chvíle na dosah? Upřímně řečeno, ne. Ale mohli bychom se toho dočkat v horizontu příštích 5 až 10 let? Naprosto určitě ano. Pojďme se podívat, jak na tom teď jsme: Nejlepším českým hráčem v golfovém žebříčku k 19. říjnu 2017 (den psaní tohoto článku) je Stanislav Matuš na 645. místě. Prožil slušnou sezonu na Pro Golf Tour, což je kvalitní mini-tour, na které máte spoustu možností utkat se s řadou nadějných mladých profesionálů. Z celkem 21 turnajů této tour Matuš jeden vyhrál a na dalších osmi skončil v top 10. Díky tomu obsadil v konečném pořadí 6. místo a získal nejen kartu na Challenge Tour pro příští sezonu, ale i místo přímo ve 2. fázi Q-school European Tour, která se koná první týden v listopadu ve Španělsku. Jediným českým hráčem, který si účast ve 2. fázi kvalifikační školy vybojoval před pár týdny postupem z 1. fáze, je Filip Mrůzek. K 19. říjnu mu patřilo 1530. místo na světě a letos si zahrál tři turnaje European Tour a šest podniků Challenge Tour. Z toho na každé tour jednou prošel cutem. Ve 14 kolech, které v těchto turnajích celkem odehrál, činilo jeho průměrné skóre 71,71. Viděl jsem Filipa Mrůzka hrát a pevně věřím, že pokud na sobě bude v mimosezonním období tvrdě pracovat, aby získal větší sebedůvěru, může příští rok toto číslo stlačit pod 71 a aspoň jednou skončit v top 10. Další na řadě je Jan Cafourek. Na Challenge Tour odehrál devět turnajů s průměrným skóre 71,74. Ale co mě na jeho výsledcích těší, je to, že letos dvakrát nastřílel 65, což je nejlepší skóre, jaké kterýkoli český hráč na Challenge Tour zaznamenal. Jsem přesvědčený, že tu schopnost zahrát hodně nízká čísla má Cafourek díky tomu, že zůstává pokorný. Mám tuhle vlastnost rád. V golfu je nedocenitelná. I Petr Gál udělal letos pokrok. Potěšilo mě, když poprvé v životě na podniku European Tour v Dánsku prošel cutem. Je to pracant a i on je pokorný, takže by se měl dál zlepšovat. Osobně ale vůbec nerozumím tomu, proč se Petr Dědek mladší a Daniel Suchan pořád snaží hrát turnaje European Tour a Challenge Tour. Petr Dědek se letos zúčastnil sedmi podniků European Tour s průměrným skóre 77,35 a sedmi turnajů Challenge Tour s průměrným skóre 75,71. Daniel Suchan zahrál na jediném turnaji European Tour, jehož se letos zúčastnil, kola za 79 a 77 a svých devět podniků Challenge Tour absolvoval průměrně se skóre 76,11. Ani jeden nezahrál za celou sezonu jediné kolo pod sedmdesát. Proč raději nejdou zkusit kvalifikační školu některé mini-tour a nezískají na ni kartu? Mohli by tam pak zahrát pár dobrých kol, skončit párkrát v top 20, postupně i v top 10 a nakonec i vyhrát… A proč by to měli udělat? Aby ZÍSKALI SEBEDŮVĚRU! V golfu hraje sebedůvěra klíčovou roli. A podle mě je největším problémem tady v České republice to, že spousta hráčů nedočkavě přeskakuje jednotlivé schůdky na cestě k úspěchu, přičemž výsledkem je naprostý nezdar. Tohle by si měli zapamatovat: Než se na papíře stanou „profesionály“, měli by sami sebe vnímat jako UCHAZEČE. Abyste totiž mohli hrát na té nejvyšší úrovni, musíte hrát nízká skóre a získávat dobrá umístění. Jednoduché jako facka. Tady je třeba dát pozor na tlak ze strany rodičů, což tu může být rozšířený nešvar. Rodiče stejně nevědí prakticky nic o tom, jak hrát dobrý golf. Podstatné je, co je dobré pro vás! Co jste vy ochotní obětovat.
NEJVĚTŠÍM PROBLÉMEM JE, ŽE SPOUSTA ČESKÝCH HRÁČŮ NEDOČKAVĚ PŘESKAKUJE JEDNOTLIVÉ SCHŮDKY NA CESTĚ K ÚSPĚCHU, PŘIČEMŽ VÝSLEDKEM JE NAPROSTÝ NEZDAR.
Dnes jsem požádal svého zaměstnavatele Sørena Kjeldsena, aby mi řekl, na jaké tři věci by se podle něj měli zaměřit mladí golfisté, aby měli co nejvyšší šanci uspět mezi profesionály. Jeho odpověď byla velmi zajímavá. Pro ty z vás, kdo neví, kdo Søren Kjeldsen je: Jen málo zkušených hráčů na European Tour si vydobylo takový respekt jako on. Je mu 42 let, profesionálem je už 22 sezon a už 19 let bez přestávky je členem European Tour. Za tu dobu vydělal na odměnách přes 14,5 milionu eur, což ho řadí na 22. místo v žebříčku kariérních výdělků na tour. V říjnu absolvoval ve Valderramě (kde roku 2008 zvítězil na Volvo Masters) svůj už 544. turnaj European Tour. Získal titul na čtyřech velkých turnajích a loni vyhrál po boku Thorbjørna Olesena i World Cup of Golf v Austrálii. Jeho nejlepšími výsledky na majorech jsou 6. příčka na PGA Championship 2007, 7. příčka na Masters 2016 a 9. místo na British Open 2016. Svůj letošní nejzářivější výsledek zaznamenal, když v prvním kole WGC-Dell Technologies Match-Play vyřadil Roryho McIlroye. Rozhodně tedy nepřeháním, když říkám, že jeho rady ohledně toho, jak mohou mladí golfisté docílit úspěchu, mají velkou váhu. Tady jsou: 1. TVRDÁ PRÁCE Bez obětavé práce úspěchu nedosáhnete. To není žádné tajemství. A minimálně 50 % tréninkového času byste měli věnovat nácviku krátké hry. 2. MUSÍTE SI UJASNIT, JAKÁ HRA JE PRO VÁS NEJLEPŠÍ V zásadě je to prosté: Každý jsme jiný. Někdo je vysoký, někdo malý. Někdo má vypracovanou figuru, někdo zavalitou. Takže… máme i rozdílné švihy. Ale klíčová otázka zní: Který švih je ten nejlepší pro mě? Nesmí se to přehánět s technikou. Jak člověk začne až příliš v hlavě pitvat techniku, je s ním amen. Vždycky pracujte jen na jedné věci. Víc mozek nezvládne, má-li danou věc efektivně zpracovat. 3. I NEZDARY PŘIJÍMEJTE S HRDOSTÍ Tím nejpřirozenějším pocitem v golfu je frustrace. Na tom se asi všichni shodneme. Ale bez nezdarů to nepůjde, protože v golfu se člověk pořád učí. Ať se nacházíte na jakékoli výkonnostní úrovni, budete se muset vyrovnávat s nezdary. Ale pokud je přijmete s hrdostí, pak se z nich rychle poučíte a budete dělat větší pokroky. Teď už je to jen a pouze na vás: Opravdu se chcete stále zlepšovat? Čas ukáže.

– BASILE DALBERTO

Autor je profesionálním caddiem na okruhu European Tour a spolupracovníkem magazínu Golf Digest C&S.