STANISLAV MATUŠ: Spousty a spousty kilometrů autem, kdy limitem je jen Evropa

řiznám se, že jsem cesty na turnaje na kilometry nikdy nepočítal, ale odhadnout se dají. Díky mému partnerovi nemusím řešit nic jiného než výměnu auta po každých 15 000 kilometrech. Loni těch škodovek bylo pět, takže jednoduchá matematika – 75 000 kilometrů. Docela nářez, to už je skoro jak řidič kamionu. Letos to je slabší, teprve třetí auto, ale je také pravda, že začátek sezony byl v Egyptě a v Maroku. Znamenalo to tři měsíce létání ze základny ve Španělsku, což ale spočítat nedovedu. A také jsem se přestěhoval do Prahy, takže mi odpadlo hodně kilometrů po D1 z Moravy.

Autem jezdím jen po Evropě, ale i to má své limity. Například Španělsko už je hodně daleko, takže na Q-school poletím letadlem a auto zůstane před domem. Letos jsme vlastně měli na Pro Golf Tour docela štěstí a nejdelší vzdálenost, jakou jsem musel na turnaj z domova ujet, byla jen nějakých 950 kilometrů. Navíc když jedete třeba ve dvou, s kedíkem, tak se to bez problémů dá i po odehraném třetím kole. Každý si odjede jen půlku.

Někdo cestování na turnaje nesnáší, mně nevadí. Naopak ho mám svým způsobem rád a mám tak čas přemýšlet nad čímkoliv. Je to vlastně takový duševní relax. Docela se někdy i na delší cestu těším. Rád jezdím v noci, kdy je cesta volnější. Tma mi nedělá problém. Dokážu si cestou hodně odpočinout, protože hlava vypne a nemusím aspoň myslet na golf.

ASPIRIN JE OBČAS DOBRÝ I PRO DELŠÍ CESTY AUTEM.

Je to podobné jako na golfu – nesmíte zapomenout na doplňování energie a na pitný režim. Moje zkušenost (a dělá to většina hráčů na tour): Krom velké lahve s vodou si do auta vzít před cestou něco na ředění krve, třeba aspirin. Přeci jenom sedět šest hodin ve stejné poloze je podobné jako cesta letadlem. Je to nejen prevence proti cestovní trombóze, ale v cíli navíc nebudete tak unavení. Nemusíte dělat tolik přestávek.

Teď mě už ale čeká spíš cestování letadlem – vás možná taky – a nikdo z nás nechce na letišti řešit třeba zlomený driver. Dá se tomu předejít. Já si do cestovního bagu dávám rukojeť ze staré hokejky jako výztuhu, abych ochránil dlouhé hole. Dnes už jsou ale technologie dál a většina hlav jak driverů, tak dřev se dá sundat. Můžete je tak dát do kapes a minimalizovat riziko, že se poškodí.

A dobré je si rozdělit taky oblečení. Jestliže cestujete s golfovým bagem, můžete si do něj pár věcí odložit. Jedno zavazadlo vždy docestuje až na místo a pár dní bez toho druhého přežijete. Kosmetiku si případně koupíte. Je to pak jen padesát na padesát, že nebudete mít několik dnů vůbec nic.

Já cestuji rád a věřím, že je přede mnou ještě hodně cest po světě. Můj soukromý sen je procestovat přírodní parky ve Spojených státech. Studoval jsem tam, ale znám jen východní pobřeží, takže teď bych chtěl i s rodinou poznat středozápad a Kalifornii. A v budoucnu také Asii. Na Východě jsem ještě nikdy nebyl a o Thajsku nebo Vietnamu všichni přímo básní. Tak proč ne jednou?

STANISLAV MATUŠ je členem Prague Golf Teamu,
vítězem turnajů Pro Golf Tour Haugschlag NÖ Open 2016
a Raiffeisen St. Pölten 2017
a hrajícím redaktorem magazínu Golf Digest.

Autor článku: GolfDigest C&S

Sdílet

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace