Mladá jednička na Mallorce

Privátní hřiště s vyhrazenými startovními časy pro veřejnost, ležící dvanáct kilometrů východně od města Palma de Mallorca, stálo podle některých pramenů 30 milionů eur, podle jiných dokonce 45 milionů. I těch třicet milionů je ale nadstandard, který se projevuje na každém kroku.

„Jsme pro náročné. Máme jen golfové hřiště, žádné vily kolem a žádný hotel, který bychom potřebovali naplnit. Proto se můžeme soustředit na jediný cíl - prvotřídní kvalitu," říká o Son Gual provozní ředitel Andreas Pamer, jehož otec Adam zbohatl v Německu produkcí plastových oken a na Mallorce si tak jako mnoho jiných úspěšných krajanů nejprve pořídil přímořské sídlo. Roku 2004 sehnal poslední povolení ke stavbě hřiště, které je sice na největším z Baleárských ostrovů nejmladší, ale už nejúspěšnější.

V květnu 2009, jen rok a půl po otevření, tu golf hrála European Senior Tour - okruh profesionálů nad 50 let, který hostí také hřiště na Roztěži u Kutné Hory - a Son Gual už proniklo do různých žebříčků nejlepších hřišť Evropy.

„Je hezké být nejlepším hřištěm na Mallorce a ve stovce nejlepších v Evropě, ale my chceme být nejlepší ve Španělsku a v první desítce celé Evropy," prohlašuje Andreas Pamer.

Design s výhledem na záliv Palma a pohoří Sierra de Tramuntana stvořil Thomas Himmel, trojnásobný amatérský mistr Německa. Na ploše 156 hektarů, kde bylo potřeba přemístit 1,5 milionu kubíků půdy, se jamky vzájemně nepodobají. Na první pohled se mohou zdejší vodní a písečné překážky zdát příliš dominantní, ale samotná hra až tak těžká není, byť byl vstup výkonnostně omezen do handicapu 28 pro muže a 36 pro ženy.

Nezvyklá jsou především vyvýšená odpaliště, tedy místa, kde každá jamka začíná. V průměru zabírají 900 metrů čtverečních, což představuje větší hodnotu než u ploch pro greeny, tedy jamkoviště. A ta tráva! Právě na odpalištích má lepší kvalitu než u greenů na leckterých hřištích.

Jamky zpestřuje celkem 66 bunkerů a také velká jezera, sloužící jako rezervoáry recyklované vody, jež zajišťují optimální zavlažování i v letních teplotách mezi 33 a 38 stupni Celsia. Na hřišti roste asi tisícovka olivovníků, o které se na plný úvazek stará jeden zaměstnanec, a čtyři jamky lemuje vlastní vinice, na níž pracuje naplno další člověk.

Členitá jamkoviště představovala problém i pro zkušené hráče European Senior Tour, takže na turnaj se rychlost greenů musela oproti standardu zmenšit. Pro rekreační hru na hřišti s parem 72 a délkou 6 617 metrů jsou ale pozice jamek umisťovány tak, aby hráči neodcházeli naštváni, když už platí 150 eur za jednotlivou hru nebo 50 000 eur za doživotní členství.

Jen vybavení na údržbu hřiště stálo podle provozovatelů 2 miliony eur. O trávu se stará 26 greenkeeperů, v jejichž čele stojí 32letý Welšan Gareth Anwell.

„Těžko se věří, že je hřiště tak mladé," řekl o Son Gual jeden z účastníků seniorské tour, Ir Eamonn Darcy, zatímco Angličan Peter Mitchell - vítěz loňského turnaje Casa Serena Open na Roztěži - ho označil za nejlépe udržované z celé seniorské tour (Roztěž promine). A další Angličan, vítězný Mark James, bývalý kapitán Evropy v Ryder Cupu, pravil: „Son Gual má potenciál stát se perlou Středomoří."

Hrávají tu také světová tenisová dvojka Rafael Nadal, španělské křídlo liverpoolských fotbalistů Albert Riera, bývalý německý tenista Boris Becker nebo trenér národního týmu německých fotbalistů Joachim Löw.

K milým detailům péče o návštěvníky patří nabídka vozíků Segway pro přesuny po hřišti, byť hřiště s krátkými přechody mezi jamkami lze absolvovat klidně pěšky. A závěrečná cesta ke klubovně s terasou, kde čekají skvělá španělská kuchyně a vína, ta je tou z nejkratších.

Foto: Azalea Group