Martin Kopčák vede jako manažer západočeskou devítku Hořehledy už patnáct let. A je ve svém konání úspěšný, hřiště patří svojí atmosférou k nejotevřenějším i nejživějším u nás. Jak to dělá a proč se mu práce tak daří, o tom hovoří v rozhovoru hned na úvod březnového čísla GD.

Kromě jiného zmiňuje: „Bydlet na hřišti a zároveň na něm pracovat má jednu obrovskou výhodu, a to že neztrácím čas. Z toho ovšem plyne i největší nevýhoda: všichni automaticky počítají s tím, že jsem stále k dispozici…. Pro mě je existence na golfu v Hořehledech smyslem života, nesu to jako rodinný i golfový odkaz, a myslím, že příchozí hloubku toho zaujetí cítí a věří mi.“

Dalším obsáhlým materiálem je článek nazvaný Někde husto, jinde pusto. Jde o komplexní přehled hřišť v USA tak, jak jsou rozděleny podle jednotlivých států této veliké země. Dozvíte se například, který stát v USA má hřišť nejvíce – mají jich tam přes 1 200. Ve většině států přitom nalezneme 300-600 areálů, takže Američané mají skutečně kde hrát.

A pak už následuje tradiční Hot List, testování golfových holí nejrůznějších značek. Několik desítek testujících hráčů, množství expertů a odborníků se podílí na sestavování tohoto přehledu, který vám pomůže v případě, že si chcete do nové sezony koupit nové hole. Velmi potřebné jsou informace o nových patrech, protože tady je trend jasný: budoucnost nepřeje aluminiu, jak se domníval Jára Cimrman, ale patrům typu mallet!

Magazín Golf Digest C&S si můžete předplatit ZDE

Obsah březnového čísla golf Digest C&S

Plácnete se přes kapsu?

Informujte se pečlivě a dobře, pokud půjdete kupovat nové hole.

Po fairwayi bos

Rozhovor s manažerem západočeské devítky Hořehledy Martinem Kopčákem.

Někde husto, jinde pusto

Hřiště v jednotlivých státech USA pod drobnohledem.

Hot List

Testovali jsme pro vás nejnovější hole na sezonu 2026.

Drivery

Tyhle hole máte nejraději, protože s nimi umíte hrát nejdále.

Dřeva a hybridy

Bez hybridů dnes ani ránu, ale dřeva také už hodně odpouštějí.

Železa

Různé úrovně, různé styly, ale pokaždé vysoká kvalita. Hráčská železa, železa pro zlepšení hry, železa pro výrazné zlepšení hry.

Wedge

Wedge bývají ty nejkreativnější hole v bagu. Tady je několik skvělých kousků.

Puttery

Opravdu pestrá nabídka holí, které jsou z hlediska skórování asi ty úplně nejdůležitější.

Blade puttery postupně zmizí ze scény

Redaktor amerického vydání to vidí jednoznačně. Mallety jsou v převaze, protože víc odpouštějí.

A teď o holích trochu jinak

Pokud se nechcete zdržovat množstvím podrobných hodnocení, máme pro vás jednoduchý návod, jak si vybrat rychle.

Technika do dalších časů

V únoru byl spuštěn Informační systém České golfové federace nové generace.

Nejde pouze o jednotlivé turnaje, ale o možnost bojovat o reprezentaci České republiky na světovém šampionátu amatérských golfistů. Sezóna 2026 tak získává výrazný sportovní rozměr.

Regionální kvalifikace s cílem reprezentovat Českou republiku

Kvalifikace probíhá v pěti regionech České republiky: Střed, Jih, Západ, Morava Sever a Východ. Každému hráči se započítávají tři nejlepší výsledky v rámci jeho regionu. Průběžné žebříčky jsou zveřejňovány online na webu wagc.cz. Každý turnaj Týčko Tour 2026 tak může být rozhodujícím krokem k účasti v národním finále a následně k možnosti reprezentovat Českou republiku na světovém šampionátu.

Národní finále WAGC ČR 2026

Vyvrcholením kvalifikace bude Národní finále WAGC ČR 2026, které se uskuteční ve dnech 12.-13. září 2026 v Golf Resortu Lázně Bohdaneč. Finále se hraje na 36 jamek systémem na rány s vyrovnáním handicapu podle oficiálních pravidel WAGC. Z finále vzejde pět vítězů – jeden v každé handicapové kategorii A–E. Tito hráči získají právo reprezentovat Českou republiku na světovém finále World Amateur Golfers Championship 2026.

World Amateur Golfers Championship 2026

Světové finále WAGC 2026 proběhne v termínu 23.–31. října 2026 v Malajsii. Účastníci stráví 9 dní / 8 nocí v oficiálním turnajovém hotelu Hard Rock Hotel Desaru Coast. Turnaj se odehraje na čtyřech špičkových hřištích: The Els Club – Ocean Course, The Els Club – Valley Course, Horizon Hills Golf & Country Club, Palm Resort Golf & Country Club. Nejde pouze o golfový turnaj. Je to možnost stát se součástí národního týmu a reprezentovat Českou republiku mezi nejlepšími amatérskými golfisty světa.

Týčko Tour 2026: 66 turnajů napříč Českou republikou

V sezóně 2026 pořádá Týčko Tour celkem 66 turnajů po celé České republice, z toho 51 turnajů plní roli regionální kvalifikace do národního finále WAGC, které se bude konat ve dnech 12.-13. září 2026. Tour propojuje: sportovní soutěž, komunitu hráčů, otevřené i firemní turnaje, prostor pro dlouhodobá partnerství a networking

Spojení s WAGC přináší celé sérii vyšší sportovní ambici. Každý výsledek může znamenat krok k národnímu finále a následně i k reprezentaci České republiky na mistrovství světa.

O WAGC

World Amateur Golfers Championship (WAGC) je největší amatérský golfový šampionát na světě ve hře na rány s vyrovnáním handicapu. Projekt byl založen v roce 1995. Světového finále se každoročně účastní golfisté z více než 40 zemí světa. Každý hráč nastupuje pod vlajkou své země,  reprezentace je jednou ze základních hodnot šampionátu.

Golf má na Mauriciu, ostrovech v Indickém oceánu východně od Madagaskaru, dlouhou tradici, jenž se váže k časům britské koloniální nadvlády. Vůbec první golfový klub, Gymkhana, zde byl vybudován již roku 1902 a patří tedy ke klubům s velmi dlouhou tradicí.

S rozlohou pouhých dva tisíc kilometrů čtverečních nabízí Mauricius jedenáct mistrovských hřišť, pod nimiž jsou podepsáni významní hráči minulosti i současnosti jako jsou Ernie Els, Bernhard Langer či Louis Oosthuizen.

Nejoblíbenějším hřištěm je Ile aux Cerfs ležící na stejnojmenném ostrově, kam vás z pevniny přepraví lodní taxi, takže úchvatné výhledy jsou zaručeny. Hřišti od Bernharda Langera dominují kokosové palmy a mořské laguny. Jezer je zde celkem devět, takže vody si užijete hodně. Do hry také často vstupují hluboké rokle, proto raději do bagu přibalte pár míčů navíc.

Vzhledem k rovinatému terénu a minimálním přechodům lze hřiště snadno a rychle obejít pěšky, což je na Mauriciu spíše výjimka. Pouze v hlavní sezóně jsou autíčka z důvodu tempa hry povinná.

O hřiště pečuje padesátka greenkeperů, takže plochy jsou dokonale upravené a chybičky hledáte jen těžko. Samozřejmostí je proto zavlažování recyklovanou vodou a pesticidy organického původu. Vybrat jednu ikonickou jamku je na tomto hřišti nemožné.

Stejně těžké je soustředit se na hru, a ne na fantastické výhledy. Po odehrání kola vás před klubovnou čeká caddy master s příjemně vychlazeným ručníkem. Umytí holí a jejich uložení je samozřejmostí. Tak jako jejich transfery mezi hotely a golfy, takže bag za celý pobyt nevezmete do ruky. Kromě tréninkových ploch, restaurace a proshopu je hráčům k dispozici privátní pláž.

Hned v sousedství leží mistrovské hřiště Anahita, které nabízí výhledy na lagunu Indického oceánu i na okolní hory. Ernie Els a jeho tým architektů zde hráčům nachystal přátelsky široké fairwaye, ale také velkou řadu bunkerů a vodních překážek. V atraktivním prostředí se mísí vodní plochy, vzrostlé palmy a mangrovníky, a tak každá jamka je jedinečná.

Po celou dobu hry vás také budou provázet nádherné květiny, díky nimž si budete připadat jako v botanické zahradě. Nejatraktivnější jamky jsou ty s výhledem na oceán, které přicházejí v závěru.

Anahitu lze hrát z pěti různých odpališť, takže neodradí začátečníky, ale je výzvou i pro zkušené hráče, což dokládá pořádání řady mezinárodních turnajů. Hráčům jsou k dispozici rozlehlé šatny a restaurace, z jejíž terasy je dokonalý výhled na green osmnácté jamky. Nechybí pro shop, kvalitní cvičné plochy a služby caddy mastera zahrnující i leštění bot.

Povinnou golfovou zastávkou by měl být také La Réserve Golf Links. Tento poslední přírůstek na mauricijskou golfovou mapu najdete na divokém jižním pobřeží u přírodní rezervace UNESCO. Pod jeho designem jsou podepsáni Peter Matkovich a Louis Oosthuizen, kteří ho dokonale zakomponovali do dramatických křivek panenského pobřeží a vysloužili za to řadu ocenění včetně nejlepšího hřiště v Indickém oceánu. Výhodou je, že za den tu projde hřištěm jen asi třicítka hráčů. Mezi nimi bývá i Marcel Siem, který zde bydlí a trénuje. Areál zdobí klubovna od slavného architektonického studia Perrot & Richard, heliport a Leadbetter Academy.

Hotelů se skvělými plážemi a azurovým mořem najdete na Mauriciu celou řadu. Pro golfisty je ideální volbou resort Shangri-La Le Touessrok na východním pobřeží. Když se zde ubytujetealespoň na tři noci, hrajete totiž zdarma na mistrovském hřišti Anahita a Ile Aux Cerfs, kam vás přepraví vodní taxi.Hotel se navíc pyšní výjimečným servisem i soukromým ostrovem a zaručuje jedno z nejlepších míst ke koupaní a nádherné západy slunce.

Shangri-La Le Touessrok nabízí prostorné pokoje a rozlehlé suity, které zachycují kulturní dědictví ostrova. Pokud pojedete s rodinou, ubytujte se v beach vile s nekonečným bazénem a úchvatným výhledem na průzračný oceán. Kromě golfu se zde můžete věnovat paddle boardu, plachtění i šnorchlování. Jen pár metrů od břehu je laguna vytvořená korálovým útesem s bohatým podmořským životem. K dispozici vám také budou dva rozlehlé bazény, moderní fitness centrum a čtyři tenisové kurty. Relaxovat můžete potom ve spa které nabízí skvělé masáže i omlazující procedury.

K resortu Shangri-La Le Touessrok patří také ostrov Mangénie, kam mají vstup povolen pouze hoteloví hosté. Zaplavte si v laguně, nechte si naservírovat lobstera nebo si dopřejte privátní večeři. Jak se na kvalitní resort sluší, nechybí heliport, módní butik, vinný sklep a několik restaurací. Milovníci asijské kuchyně by měli zamířit do Kushi, kde servírují skvělé sushi i teppanyaki. Pokud preferujete indické pokrmy, zajděte do restaurace Safran. Coco’s vám naservíruje čerstvé mořské plody v kombinaci s pečlivě vybraným vinným lístkem. Místní rumy a hudbu ochutnáte v Sega baru. Milovníky champagne nadchne nově otevřený sun club Veuve Clicquot, první na africkém kontinentu.

Věra Bechyňová

Sólo pro Sáru je titulek každoročního přehledu Order of Merit českých profesionálů, tedy toho, kolik si za sezonu vydělali. Sára Kousková dosáhla historického rekordu, a to jak mezi ženami, tak i mezi muži! Kolik přesně si vydělala? To vám prozradí autor článku Daniel Trhoň. Ten je také autorem analýzy Návrat ztraceného Brookse. A opět tu je otázka: kdo nakonec odchází z bitvy o pětinásobného major vítěze Brookse Koepku mezi PGA Tour a LIV Golf jako vítěz? Odpověď najdete v článku…

Únorové vydání Golf Digest C&S ale přináší na svých 98 stranách i portrét českého golfisty Miroslava Skalky z podkrkonošského Trutnova. Miroslav je výjimečný tím, že si s mimořádnou pečlivostí vede golfové deníky, neboli záznamy o všech svých hrách a co všechno se mu na golfu přihodilo. Část deníků se svolením autora otiskujeme – a je to docela zábava, nahlédnout do duše golfového entuziasty, který v Mladých Bukách odehraje více než sto her ročně.

Jim Murphy je výkonnostním koučem a rozhodně nedělal se svými psychologickými radami díru do světa. Jenže pak napsal jednu knihu, té udělal reklamu jeden známý sportovec a z Jima je najednou celebrita mezi sportovními kouči. Golfisté jeho služeb také využívají. Něco ze svých znalostí prozrazuje i v rozhovoru Měl bys zajít za Jimem.

Zkusíme také najít odpověď na otázku, proč zavírají pražské indoory (ale zároveň proč vznikl nový indoor v Třinci), Ben Griffin má čtyři rady na lepší skórování, máme pro vás ochutnávku osmi nových driverů (a tím také avizujeme březnový HOT LIST) a ve fejetonu na závěr se můžeme zamyslet i zasmát nad tím, proč se biatlonu tak daří a co si z jeho úspěchů u diváků může vzít i golf.

Magazín Golf Digest C&S si můžete předplatit ZDE

Obsah únorového vydání Golf Digest C&S

Příběh s blbostí

Všichni se někdy chováme bezhlavě, ale následky bývají různé

Co se děje, pane indoore?

Proměnlivé osudy českých indoorů.

Jak tipuju vítěze

Tour Pro v utajení.

Jde jen o pár centimetrů

Udali byste protihráče za špatné natýčkování?

Návrat ztraceného Brookse

Vítězem v zápase mezi PGA Tour a LIV Golf se stává…

Zakázané míče?

Může jít golfista na hřiště s drivingovými míči?

Jeden Straka jaro nedělá

Mít úspěšné hráče ještě neznamená strhnout ke golfu davy.

Uživili byste se jako golfoví influenceři?

Slušné peníze si vydělají jen ti nejlepší.

Fuzzy by si zasloužil lepší skóre

Vzpomínka na amerického hráče.

Jak konečně skórovat

Ben Griffin a jeho čtyři cesty ke zlepšení.

Z Mírových deníků

Podkrkonošský golfista si píše všechno.

Golf Digest vzdává čest

Příběhy a výkony, které oceňujeme.

Měl bys zajít za Jimem

Sportovní psychologie a její nová hvězda.

Sólo pro Sáru

Golf Digest C&S Order of Merit.

Čas na nový driver?

Ochutnávka z našeho Hot Listu.

Co mám v bagu

Karl Vilips a jeho výbava.

Nejnižší bod

Buďte jako mistři bojových umění.

Nejrovnější hráč

Sebastián Muñoz má kontrolu nad ranami z týčka.

Přestřelte ty stromy

Jak posílat rány železy výš než kdy dřív.

Tři odpaly, které nutně potřebujete

Všechny zahrajete stejným švihem.

Vrátí se?

Doména par3.cz zjišťuje, proč lidé přestali hrát golf.

Musíme se poučit

S biatlonem a jeho kráskami nelze soupeřit.

Vznik CPGT byl oznámen ve čtvrtek 5. února 2026 na tiskové konferenci ve výjimečných prostorech Ristorante Marina vedle Rudolfina, které poskytly akci symbolický nádech. Czech Pro Golf Team vytváří platformu, která propojuje její hráče, individuální trenéry a odborný servis, s cílem vytvořit komplexní prostředí umožňující dlouhodobou konkurenceschopnost na nejvyšší úrovni.

Projekt reflektuje aktuální realitu světového golfu, kde profesionální týmy fungují jako přirozená součást vrcholového sportu a úspěch již dávno není jen výsledkem individuální práce jednotlivce.

Týmová struktura v individuálním sportu
Základním principem CPGT je týmová spolupráce v individuálním sportu – společná příprava, cestování, zapojení trenérů přímo na turnajích a komplexní servis v oblasti fyzické přípravy, zdravotní péče, regenerace, ale také komunikace. Cílem je vytvořit stabilní zázemí, které hráčům umožní plně se soustředit na sportovní výkon a dlouhodobý rozvoj.

„Ve světovém golfu je dnes zcela běžné, že elitní hráči fungují v rámci profesionálních týmů. Pokud chceme dlouhodobě konkurovat na nejvyšší úrovni a bojovat o špičková umístění na profesionálních tour, a třeba jednou i o olympijskou medaili, je tento přístup nezbytný,“ říká Jakub Mejzlík, manažer projektu Czech Pro Golf Team.

Složení Czech Pro Golf Teamu
Aktuální jádro CPGT tvoří profesionální golfistky Sára Kousková, Jana Melichová, Patrície Macková a Tereza Melecká – všechny držitelky karty Ladies European Tour pro nadcházející sezónu. „Možnost pracovat v týmovém prostředí nám dává stabilitu a kontinuitu, kterou v průběhu roku potřebujeme. Nejde jen o trénink, ale o celkový přístup k přípravě, komunikaci nebo logistice,“ říká Sára Kousková.

„Sdílení zkušeností a společné zázemí výrazně usnadňují fungování během dlouhé sezóny. V individuálním sportu je tým paradoxně jednou z největších výhod, které můžete mít,“ doplňuje Jana Melichová.

“Pro nás hráčky je klíčové mít kolem sebe lidi, kterým důvěřujete. CPGT vytváří prostředí, které nás posouvá nejen sportovně, ale i lidsky. Bylo to krásně vidět hned na prvním společném soustředění, které jsme absolvovali v Egyptě,“ říká Patrície Macková.

„Kontinuita přípravy a kontakt s týmem i během sezóny jsou a budou obrovským přínosem. Mít možnost na turnajích využít odborné rad jednoho z našich trenérů je něčím, co nám dává všem smysl, ač to třeba v danou chvíli nemusí být ten “váš” trenér. Měli jsme možnost se všichni poznat blíž během ledna, o to je vše jednodušší,“ dodává Tereza Melecká, která se tiskové konference neměla možnost zúčastnit, protože již má turnajové povinnosti na jihoafrické Sunshine Ladies Tour.

Hlavním trenérem projektu je Jiří Němeček, bývalý reprezentační kouč, který vnímá týmový model jako klíčový prvek moderního vrcholového golfu. „Individuální přístup ke každému hráči zůstává zásadní – včetně přípravy s vlastními trenéry, nicméně bez týmového zázemí a odborného servisu dnes nelze dlouhodobě držet krok se světovou špičkou. CPGT vytváří strukturu, která je ve světě standardem a pokud chceme mít i v budoucnu konkurenceschopné reprezentanty, museli jsme udělat vpřed tímto směrem i u nás,“ říká Němeček.

Otevřená platforma pro hráče i hráčky
Czech Pro Golf Team je koncipován jako projekt, který bude v budoucnu otevřený dalším hráčkám i hráčům. Ambicí je ho postupně rozšiřovat, podporovat přechod mladých talentů do profesionálního golfu a vytvářet podmínky, které umožní českým hráčům dlouhodobě uspět na mezinárodní scéně – včetně vrcholných akcí, jakými jsou olympijské hry.

„Na nejvyšší úrovni dnes rozhodují detaily. Týmové prostředí a dlouhodobá práce jsou jednou z cest, jak se těmto detailům systematicky věnovat. U mě je to za mořem s tou týmovostí trochu složitější, ale třeba se nám povede v budoucnu něco společně vymyslet,“ říká Petr Hrubý, nejvýše postavený český golfista ve světovém žebříčku, který se aktuálně připravuje na sezónu na Korn Ferry Tour a na tiskovou konferenci se připojil ze Španělska.

„Jsem moc ráda, že se mám možnost učit od holek, které už tím, co zažívám teď, dříve prošly,” přidává Veronika Kedroňová, studentka university Kent State, která před několika dny dosáhla velkého úspěchu, když obdržela pozvánku na prestižní turnaj Augusta National Womens Amateur. Ten si před ní měla možnost vyzkoušet pouze Sára Kousková, která se o své zkušenosti s českou amatérkou už několikrát dělila.

„Moc se do Augusty těším, jedná se o splněný životní sen a já samozřejmě budu chtít od Sáry zjistit vše, co by se mi v průběhu turnaje mohlo hodit,” dodala aktuálně nejlepší česká amatérská hráčka.

Nová sezóna LET a české zastoupení
Nová sezóna Ladies European Tour 2026 odstartuje již v příštím týdnu úvodním turnajem PIF Saudi Ladies International a potvrzuje rostoucí sílu a globální význam této série. LET vstupuje do svého 48. ročníku s novým výkonným ředitelem Tomem Phillipsem a s celkovým prize fundem přesahujícím 40 milionů eur, což podtrhuje další profesionalizaci a ekonomický růst této tour.

V nadcházející sezóně bude mít Ladies European Tour celkem 340 aktivních členek, které se představí na 30 turnajích po celém světě. Ročník 2026 je rekordní také z hlediska mezinárodního zastoupení – hráčky budou reprezentovat 47 národností ze šesti kontinentů, což je nejvyšší počet v historii LET i napříč světovými profesionálními golfovými túrami.

Do nové sezóny vstoupí hned v úvodním turnaji v Saúdské Arábii z řad Czech Pro Golf Teamu Jana Melichová a Sára Kousková. Patrície Macková se k ročníku připojí na následujících turnajích v Austrálii, zatímco Tereza Melecká zahájí svou sezónu v Jihoafrické republice. Český tým tak bude v průběhu roku zastoupen napříč všemi kontinenty, což jen podtrhuje náročnost a skutečně globální charakter profesionálního golfu na této úrovni.

„Na sezónu se opravdu těším. Ráda bych byla konkurenceschopná na největších turnajích, posouvala se směrem k majorům a dala si šanci bojovat o Solheim Cup. Zároveň ale vnímám, že pokud chci dlouhodobě uspět a připravit se na olympijskou kvalifikaci, je potřeba pracovat systematicky a mít kolem sebe silné zázemí,“ říká Sára Kousková.

„Čeká mě, pevně věřím, plnohodnotná sezóna a jsem zvědavá, kam se během ní dokážu zařadit. Kvalita na Ladies European Tour se neustále zvyšuje, ale chci si přenést pocit ze hry z konce loňského roku a věřím, že svůj nejlepší golf mám ještě před sebou. Už teď mě trochu svrbí ruce, ohromně se těším,“ konstatuje Jana Melichová, kterou doplňuje třetí členka CPGT Patricie Macková. „Po loňsku si víc věřím a mám pocit, že jsem udělala další krok dopředu. Díky týmovému zázemí se můžu víc soustředit na hru a mým cílem je stabilní sezóna a jistota karty na další rok.“

Hodnotit můžete podle kvality hracích ploch, jejich údržby, originality designu, ale i podle toho, kde jste se jednoduše cítili nejlépe. Každé hřiště má své kouzlo – a právě vy rozhodnete, které z nich si letos zaslouží titul těch nejlepších.

Možná vás okouzlila nádherná krajina, perfektní greeny, profesionální přístup personálu nebo jedinečný layout jamky, na kterou jen tak nezapomenete. Ať už je váš důvod jakýkoli, dejte mu hlas.

Hlasujte právě teď – dokud jsou vaše dojmy nejsilnější!
Společně vybereme hřiště, která si zaslouží ocenění GOLF DIGEST C&S za rok 2025.

Co získají vítězové?

Tři nejlepší hřiště obdrží zlatou, stříbrnou a bronzovou plaketu GOLF DIGEST C&S – prestižní ocenění, které symbolizuje jejich kvalitu, přínos golfové komunitě a výjimečnost v daném roce.

Oceněná hřiště se zároveň stanou inspirací pro hráče v celé České i Slovenské republice – možná právě díky vašim hlasům objeví další golfisté nová oblíbená místa.

Proč letos v hlasování nenajdete Panorama Golf Resort Kácov a Penati?

Více informací najdete ZDE.

V JAKÝCH KATEGORIÍCH MŮŽETE HLASOVAT?

Česká republika

• České devítijamkové hřiště roku
• České osmnáctijamkové hřiště roku
• Česká jamka roku

Slovenská republika

• Slovenské hřiště roku
• Slovenská jamka roku

Jako každý rok můžete vybrat tři oblíbená hřiště (nemusí být domovská).
U jamky však platí – hlasuje se jen pro jednu.

ROZHODNĚTE O TĚCH NEJLEPŠÍCH

v České a Slovenské republice

Svůj hlas pošlete jednoduše přes naše webové stránky.

Vypravil jsem se za kamarádem žijícím na západním pobřeží v Kalifornii, přímo v Silicon Valley. Obešli jsme tam tři jeho oblíbená hřiště. Čekal jsem luxus, trochu neznámého, a byl jsem malinko napjatý a nervózní.

První hřiště se nacházelo blízko. Všechny názvy okolních lokalit znám ze životopisu Steva Jobse, ale jakmile zahnete z dálnice a následujete směrovky GOLF, ocitnete se ve sportovním prostředí doby pana Načeradce. Klubovny v Podbořánkách, na Svratce nebo na Grabštejně jsou luxusní sídla proti téhle kalifornské. A to nemluvím o zatuchlém smradu, špíně a nepořádku uvnitř. První jamka začínala drajvem přes cvičné greeny, předposlední kopírovalazadní části zahrádek levných řadovek. Zahrádkyovšempřipomínalyspíš smetiště než lidská obydlí.Celkem chápu, že si sem místní odskočí na golf,ale je to trochu jako hrát fotbal na škvárovém hřišti poblíž autovrakoviště. I když proč ne? Zahráli jsme si dobře, levně a bez velkého cestování.

Druhé hřiště mělo vyšší standard, vyšší cenu a bylo dál. Sem tam vyprahlé holiny s výhledy do okolní pouště střídalyvelké drny dužnaté, intenzivně zavlažované trávy. Fairwaye docela hezké. Když jsem šel pro míček do ostrůvku džihádu(každý to slovo zná, ne?), spoluhráči spustili povykkvůlipoisonoak, prudce jedovatému břečťanu. Do vysoké trávy se tu nechodí a nový míček si přece hodíš tam, kde sám chceš.

Slova o chřestýších mi připadala přehnaná do té doby, než jsem jednoho zahlédl. Zlaté naše kopřivy! Míček jsem viděl, ale nehrál. Další ostrůvek roughu byl prošpikován norami lištiček nebo kojotů, kteří se na nás zblízka dívali s hrdě vztyčenými hlavami. Co já o nich vím? Trochu jsem se bál a míček radši šlajsnul přesně na opačnou stranu–k potoku. Ale mezi fairwayía potůčkem,jen pár metrů od hřiště, se táhl nekonečný pás houmlesáckých obydlí, která ze hřiště nebyla vidět. Zblízka však byla i cítit. Tam se pro míčky taky nechodí, protože český houmlesáka americký homeless, to jsou úplně jiné kategorie. Zahráli jsme si docela dobře, jen míčků jsem ztratil spoustu a večer jsem musel vyrazit do golfshopu pro nové.

Třetí štací byl Coyote Creek Golf Club, jižně od San José. Moc hezké hřiště, i když poněkud drahé. Lepší český standard. Protože je tu v létě přes den vedro, hraje se od časného rána a bývá plno. Na nás zbyly horší časy. Vedro k padnutí. A protože jsem opět šel s dvojicí Američanů, už potřetí, mohu paušalizovat.

Američané na golfu mě začali štvát. Američané nosí běžně džíny a trika bez límečků, což mi kdysi přišlo cool, ale teď se mi to nelíbilo. Američané jezdí výhradně autíčky, což mi připadá nesportovní – a hlavně mi vadilo, jak se podivují nad tím, že chci jít po svých. Prý je zdržuji… Američané zásadně nedohrávají metrové putty, nehledají míčky ani nepomáhají hledat ty vaše. Dropují, kde se jim zlíbí. Mluví, když odpalujete.

Zahráli jsme si dobře, chlapi byli milí, ale už jsem se začal těšit na naši golfovou kulturu. Vůbec není zlá.

Vždycky jsem byl na golfu trochu rebel. Triko s límečkem mě iritovalo a považoval jsem ho za stejný dres, jako má fotbalista. Než jsem začal hrát golf, žádná trička s límečkem jsem v šatníku neměl. K čemu mi límeček vůbec je?! Roky jsem odmítal říkat bagu bag, teetimu teetime a nechtěl jsem hrát ty golfové hry na tradici a konvence.

Po mé americké zkušenosti se ze mne stal golfový purista. Líbí se mi golfová móda a jsem rád, když se dodržují pravidla. Považuji za neuctivé, když vám někdo vrhá stín do dráhy puttu nebo trhne suchým zipem, když jste zrovna v nápřahu. Naučit se pořádně markovat nebo vypichovat by přece také nemělo být nad síly nikoho. Neohrnu nos nad tím, když jsou u nás v létě fairwaye trochu vyprahlé a roughy trochu zarostlé. Mám rád skoro všechna česká hřiště, včetně těch levných a ztěžka udržovaných. Z nových pravidel se mi nelíbí puttování na vlajku. Je to tak americké! Ne, nejde o to, jestli fangle hází stín, praporek vlaje nebo je jamka o tu tyčku uvnitř menší. Jde mi o to, že mám rád ten obřad, kdy hráči komunikují, ptají se, vlajku vám podrží nebo odstraní. Je v tom určitá úcta ke spoluhráči, slušnost, spolupráce. A také příhodné zpomalení hry. Je to rituál, který ke golfu patří.

A hlavně – je to neamerické. A to se mi líbí. Bylo to dobrá zkušenost.

Martin Raufer

Golfové vybavení řeší většina golfistů. Golfistky až tolik ne, těm stejnou měrou, ne-li dokonce větší, záleží spíše na oblečení. Tedy jak na golfu vypadají. Ale my muži jsme orientovaní na výkon, a pokud nám ho pomůže cokoli zvýšit, hned bychom si dotyčnou věc pořídili. Co nás většinou drží zpátky, jsou finance. Utratit každé dva roky 50 000 a více korun za nové golfové vybavení, na to skutečně nemá každý. A to golfisté nejsou ani v Česku žádní chudáci.

Za skoro dvacet let hraní jsem vystřídal pět setů golfových želez, z nichž jen dva mi prokazatelně zvýšily výkonnost. Nejprve jsem hole méně známé značky a na grafitu vyměnil za kvalitní set s ocelovýmishafty od známé firmy. S nimi jsem pak z HCP 15 dokráčel k HCP 11. Další dva sety byly sportovní, ale pořád jsem se motal nad HCP 10. Teprve pátý a současný set, železa s kovanými hlavami, mi opět pomohl: z HCP 10 na 8. Číselně žádný velký skok, ale alespoň jsem prolomil hranici, na které jsem byl skoro patnáct let. Svou roli hrál i nový driver. Oproti starému, který jsem měl asi devět let, jsem se prodloužil o zhruba 10 metrů a neslicuji tolik.

V pravou chvíli vám nové vybavení může pomoci. Ale musí být skutečně jiné než to předchozí. A také je potřeba vybrousit i hru samotnou. Jinak vám stálá výměna náčiní bude přinášet jen chvilkový psychologický zisk, po kterém se rychle vrátíte ke své staré hře.

Je tu však ještě druhá věc: faktor radosti. Všichni víme, že nové hole nám samy o sobě zlepšení nepřinesou, ale chceme si prostěudělat radost. Potěšit se pohledem na krásu novinky a polaskat se dotykem s netknutostí. Držet v rukou nový driver, železo, wedge,putter, pak s ním zahrát první rány –jaká to slast pro naši tak často trápenou golfovou duši!

Také jsem si nové vybavení v minulosti kupoval pouze proto, abych si nadělil nadbytečný, ale hezký dárek. Někdy si to člověk vyčítá a často jsem manželce neřekl, kolik to stálo (miluji aforismus „i ti nejodvážnější z nás přiznávají jen polovinu ceny“). Ale nemohl jsem si pomoci. Pak se radost postupně, nenápadně a neslyšně vytrácela. Hole zevšedněly. Ovšemv jisté chvíli se objevily na trhu nové. A koloběh začal znovu.

Skoro všechna náboženství světa nám říkají, abychom byli střídmí, abychom potlačili žádostivost, abychom chtivost a lačnost omezovali. Moudří proroci mají pravdu. Ale evoluce nás vybavila jinak. Stále chceme víc, spěcháme vpřed, toužíme a nedocházíme uspokojení. Jsme jen lidé. A světců mezi námi je málo.

Andrej Halada, šéfredaktor Golf Digest C&S

Je vždycky dobré podívat se na věc z druhé strany. A pohled hostesky na hrající golfisty je neúprosný. Mluvím o děvčatech, která pomáhají pořadateli golfových turnajů, aby se pozvaní cítili jako v bavlnce a partneři turnaje byli vhodně odprezentováni. Kdo komerční turnaje nehrává, možná se s tím nikdy nesetkal– ale roli hostesek není těžké si představit. Registrují vás, nabídnou drink, předají míčky na uvítanou a postávají po boku ředitele, když vás vítá a sype z rukávu jeden golfový vtip za druhým. Jezdí autíčkem po hřišti a rozvážejí občerstvení, stojí u stánků, kde se prezentují hodinky, alkohol, automobily nebo postele partnerů. Prezentují ceny na nearestu i longestu a nakonec asistují u předávání cen a upomínkových balíčků při rozloučení. Zajímavá brigáda na čerstvém vzduchu, slušné peníze pro studentku. Taky spousta zkušeností a poznatků do života.

„Hlavně nebuď vtipnej“, zní mi dceřino varování v uších, když se k takové slečně při turnaji blížíme. Kolegové se však snaží být vtipní. Na jazyku mám taky nějaké věty, ale poučen a varován je stihnu spolknout. Odpalujeme na tří paru na nearest,a když chrastí kovové měřidlo v rukou toho, kdo umístil míček nejblíže, zazní větička:„Slečna přivře oko nebo se otočí…“Slečna se tomu snad už ani nezasměje. Jsme na dalším tří paru, kde se prezentují rolexky za velmi nepravděpodobné hole-in-one. Chlapská slina ukápne:„Však my se nějak domluvíme a pak půjdeme napůl.“ Děvče se povinně zachichotá –přece jen postávat u drahých hodinek je malinko příjemnější práce než měřit nearest. Oblíbené bývají všudypřítomné ochutnávky alkoholu: „Jen když si dá slečna s námi! “To je výzva! Nejsem si ale jist, zda na ta slova někdo čeká nebo je poslouchá. Chlapi se hrnou k pití. Ona ani kapku, odmítnutí z její strany je ryze praktické. Jinak by to nebohé děvče bylo úplně na šlupky už dlouho před ukončením turnaje.

Každý boreček na golfu si myslí, že je originální a neodolatelný. Ale ta slečna se povinně usmívá na první, třetí, sedmý, desátý flajt, a to x-tý víkend za sebou. Je to její práce. A myslí si své. O golfu. O chlapech. O světě, na který ji rodiče ani škola nepřipravili. A přichází o mladické iluze. Snažím se nic neříkat– pozdravit, poděkovat, mile se usmát, popřát, ať jí to rychle uteče. Nesnažím se být vtipný. Všichni říkáme dokola pořád to samé. Nejsme ale vtipní, jsme spíš trapní. Taky jsem tak trochu byl.

Jednou jsem hrál ve flajtu s váženým padesátiletým panem doktorem, kterého potkáte skoro na každém druhém turnaji (nic proti, ale kdy vykonává lékařskou praxi, je mi záhadou). Ten den jsem se za sebe strašně styděl. Že jsem nezasáhl. Vím, že bych měl zkažený den i hru, náladu ve flajtu bych dost vyhrotil– ale měl jsem! Já si však hleděl svého, soustředil jsem se na svůj golf. Dodnes toho lituji. Tady nešlo o trapné vtípky ani o koketerii. Tak agresivní, vulgární a přímé nabídky na společné pokračování dne a večera (nebo jen na pár minut někde „bokem“) asi slečna ještě nedostala. Je mi jasné, že ta děvčata jsou tam i pro „jiskření“, pro svoji krásu a sex-appeal. Jsou jednotně oblečené, mají krátké sukně a výrazný make-up, vypadají starší a některé vyzývavě. Téhle ale mohlo být tak šestnáct. Možná jí tatínek golfista domluvil brigádu jako já své dceři. Možná s žádným klukem ještě ani nechodila. Styděl jsem se v té chvíli za to, v jaké situaci se musela ocitnout a že já jsem dospělý chlap a že hraji golf. 

Co si ty dívky z takového dne odnášejí? Jaký obrázek o golfu, golfistech, o roli žen v pracovním prostředí, a především o mužích samotných si vytvoří? Proč se tak chováme? Proč jsou někteří tak trapní? Proč tak sprostí? Proto, že takoví doopravdy jsou? Proto, že na golfu odhodíme své společenské role a uvolníme se–a jsme to my? Nebo jen hrajeme role siláckých chlapáků? Nebo se snad chceme povýšit nad ty, kdo jsou zrovna v práci nebo na golf nemají? Nevím. Snažím se alespoň o jedno: nebýt vtipný, jak mě nabádala dcera. Jsem si jistý, že to děvčata, která nám dělají den na golfu hezčí, ocení. A doufám, že je ten den pro všechny příjemnější.

Autor: Martin Raufer

Liberecké hřiště Ypsilon se po několika letech kralování severomoravské Ostravice vrací na vrchol hlasování spolku Všudehrálů, které se týká úrovně a vnímání českých golfových hřišť. Ostravice je druhá a středočeská Panorama třetí.

Spolek Všudehrálů sdružuje nyní 427 hráčů golfu, z nichž každý má odehráno minimálně 60 českých hřišť a 67 členů už má odehráno přes 100 hřišť. Hlasování se pro rok 2025 účastnilo celkem 262 členů spolku. Hlasuje se pětibodovým systémem ve čtyřech kategoriích – Hra, Zázemí, Příroda, Atmosféra – a součtem všech kategorií se určuje celkový vítěz.

Ypsilonka zvítězila s celkovým součtem 4,427 bodu. Druhá Ostravice měla 4,413 bodu a třetí Panorama 4,324. Na dalších místech v TOP 10 se umístili: 4. Karlovy Vary – Olšová Vrata, 5. Casa Serena, 6. Loreta, 7. Mariánské Lázně, 8. Dýšina, 9. Čeladná a 10. Albatross. Ještě tři další hřiště, 11. Karlštejn, 12. Oaks a 13. Čertovo břemeno, dosáhla průměru nad 4 body.

Všudehrálové hodnotí česká hřiště každoročně od roku 2014. Při prvním hodnocení zvítězily Mariánské Lázně, pak tři roky kralovala Ypsilonka, načež mezi lety 2018 až 2024 vítězila Ostravice. V letošním roce muselo každé hřiště, které se dostalo do hodnocení, získat alespoň 10 % hlasů, což znamenalo minimum 42 hlasujících pro každé hřiště v žebříčku.    

Jako vždy jsou zajímavé výsledky jednotlivých kategorií. V kategorii Hra, kde hlasující hodnotí design hřiště a celkové podmínky pro hru, triumfovala Ypsilonka s průměrem 4,549 bodu, přičemž druhý v pořadí, areál Oaks, ale také získal hodně, celkem 4,541 bodu. Dalšími v pořadí jsou: 3. Albatross, 4. Ostravice, 5. Casa Serena, 6. Loreta, 7. Dýšina, 8. Panorama, 9. Karlovy Vary a 10. Karlštejn.

Kategorii Zázemí opanovala Panorama před Albatrossem a Ostravicí, Ypsilonka byla čtvrtá. Z dosud nejmenovaných hřišť stojí za zmínku sedmá pozice Černého Mostu v této kategorii.

V kategorii Příroda si opět nejlépe vedla Ypsilonka, ale s minimálním náskokem před druhou Ostravicí a třetí Dolní Dobroučí. Na dalších místech se umístily areály: 4. Čeladná, 5. Mladé Buky, 6. Mnich, 7. Karlovy Vary, 8. Panorama, 9. Čertovo břemeno a 10. Karlštejn. Většinou jde o hřiště kopcovitá nebo podhorská, s dobrými výhledy do kraje, se zvlněným profilem anebo množstvím lesů okolo.

Výsledky Všudehrálů přicházejí jen nedlouho poté, co byly na konci roku 2026 na Večeru českého golfu vyhlášeny výsledky ankety Golfový areál roku, kde v kategorii Nejkvalitnější areál vyhrálo Čertovo břemeno před Panoramou a Mariánskými Lázněmi, jako Nejoblíbenější areál byla vyhlášena devítka Hořehledy, následovaná Ypsilonkou a Čertovým břemenem.

Kategorie Atmosféra se svými výsledky poněkud liší od ostatních tří kategorií, je nejméně objektivně uchopitelná, pronikají sem také hřiště méně prestižní. Zde zvítězily Mariánské Lázně před druhou Ostravicí a třetí Ypsilonkou. Čtvrtá byla devítka Grosshof v Broumovském výběžku, sedmé Čertovo břemeno a desátá Česká Lípa. Jedenácté pak Šilheřovice, dvanáctý Český Krumlov, čtrnácté Lázně Bohdaneč, šestnáctý Grabštejn a sedmnáctý Kořenec.

V kategorii pouze devítijamkových hřišť vypadá pořadí prvních deseti takto: 1. Grosshof, 2. Podbořánky, 3. Terezín, 4. Svratka, 5. Rožnov pod Radhoštěm, 6. Háje, 7. Hodkovičky, 8. Stará Boleslav, 9. Bitozeves, 10. Prosečné.

„Přejeme všem výhercům všech anket a každého hlasování, samozřejmě včetně toho našeho, úspěch a hodně hráčů,“ říkají zakladatelé Všudehrálů Jiří Kryšpín a Andrej Halada. „V dnešní době, kdy v Česku hřiště spíše zanikají, než vznikají, je potřeba vyjádřit podporu úplně všem. Ale ani my si nemyslíme, že jakékoli hlasování si může přivlastnit punc nepřesnějšího a nejobjektivnějšího. Vždy se do hlasování promítá lidská subjektivita, osobní vztah hráčů ke konkrétním hřištím. Čertovo břemeno například u nás dlouhodobě boduje, je vysoko, body nicméně sbírá hlavně v kategoriích Příroda a Atmosféra. Hořehledy se ve skupině devítek umísťují zhruba v polovině pole, přičemž podle našich členů jsou na tom nejlépe v kategorii Zázemí, kde jsou v první třetině mezi devítkami.“

Kryšpín s Haladou také poukazují na to, že i do všudehrálského hlasování se promítá fakt, že někteří členové mohou své domovské hřiště nadhodnocovat, jiné hřiště zase mohou vidět příliš kriticky, protože na něm hráli třeba za horšího počasí nebo v nevhodné roční době. „I nás naše výsledky občas trochu překvapují, ale hlas lidu prostě rozhoduje. Na druhou stranu právě pro neuchopitelnost termínů jako nejkvalitnější, nejlepší, nejoblíbenější, jsme vytvořili čtyři kategorie, podle kterých se hodnotí. Některá hřiště jsou silná v jednom prvku, jiná v druhém. Ale snad se nám daří generovat pořadí, které má určitou výpovědní hodnotu.“

Andrej Halada, který je zároveň šéfredaktorem české verze amerického časopisu Golf Digest, pak dodává: „Když hodnotí v USA v Golf Digestu 200 nejlepších amerických hřišť, mají šest kategorií a převažují mezi nimi především ty, které se týkají hry – tedy např. Možnosti ran, Výzva či Pestrost designu. Jejich hodnotící škála je široká, 1-10. Ale i oni mají kategorii Estetika. Hodnotí ovšem jen ti hráči, kteří mají jasné povědomí o golfovém designu a jeho prvcích, hřiště také musí získávat kontinuální hodnocení v posledních 10 letech. Nejde tedy o hlasování všelidové, ale spíše odbornické.“

Přesné výsledky všudehrálského hodnocení za rok 2025, kde najdete pořadí do první padesátky, si můžete přečíst na stránkách spolku https://vsudehralove.cz/.