Má TIGER stále ještě ten YIPS?
ANALÝZA TIGEROVA CHIPOVÁNÍ VRAŤME SE DO ROKU 2015. Koná se turnaj Waste Management Phoenix Open a Tigeru Woodsovi se rozpadá krátká hra. Je to úplná přehlídka tenkých, tlustých nebo jinak pokažených chipů. Nefunguje nic. Stav Tigerovy krátké hry na tomto turnaji a také na
ANALÝZA TIGEROVA CHIPOVÁNÍ
VRAŤME SE DO ROKU 2015. Koná se turnaj Waste Management Phoenix Open a Tigeru Woodsovi se rozpadá krátká hra. Je to úplná přehlídka tenkých, tlustých nebo jinak pokažených chipů. Nefunguje nic. Stav Tigerovy krátké hry na tomto turnaji a také na jiných zhruba v téže době vedl řadu odborníků ke stejnému závěru, jaký otevřeně prohlásil Tigerův bývalý kouč Hank Haney: „Nic si nezastírejme: Tiger Woods má yips.“ Jsou to čtyři nejděsivější písmena v golfu. Jakmile si uvědomíte, že určitou část nebo části vaší hry ovlivňuje nějaký neurologický problém, zaplaví vás pocity hrůzy, obav a bezmocnosti, a dokonce můžete mít chuť to úplně zabalit. Někteří golfisté už se z té spirály nikdy nedostanou. O to zajímavější je Tigerův poslední comeback. Trápí ho třes rukou ještě dnes? Zhoršil se, nebo snad zlepšil? Požádali jsme učícího profesionála Golf Digest, Joshe Zandera, aby pro nás analyzoval Tigerovo chipování na loňském Hero World Challenge. Zander hrál stejně jako Woods za univerzitu ve Stanfordu a sleduje Tigerovu hru už víc než 20 let. Viděl jsem hodně záběrů a myslím, že nejvíc vypovídající je tenhle (vlevo),“ říká Zander, který pořád učí na Stanfordu. „Paže má uvolněné, hůl drží zlehka a představuje si ránu, kterou hodlá zahrát. Takhle vypadá hráč, který je v soutěžním módu. Nepřemýšlí o švihu, ale o tom, co chce, aby míček udělal. Člověk, který trpí yipsem, takhle nevypadá.“
VRAŤME SE DO ROKU 2015. Koná se turnaj Waste Management Phoenix Open a Tigeru Woodsovi se rozpadá krátká hra. Je to úplná přehlídka tenkých, tlustých nebo jinak pokažených chipů. Nefunguje nic. Stav Tigerovy krátké hry na tomto turnaji a také na jiných zhruba v téže době vedl řadu odborníků ke stejnému závěru, jaký otevřeně prohlásil Tigerův bývalý kouč Hank Haney: „Nic si nezastírejme: Tiger Woods má yips.“ Jsou to čtyři nejděsivější písmena v golfu. Jakmile si uvědomíte, že určitou část nebo části vaší hry ovlivňuje nějaký neurologický problém, zaplaví vás pocity hrůzy, obav a bezmocnosti, a dokonce můžete mít chuť to úplně zabalit. Někteří golfisté už se z té spirály nikdy nedostanou. O to zajímavější je Tigerův poslední comeback. Trápí ho třes rukou ještě dnes? Zhoršil se, nebo snad zlepšil? Požádali jsme učícího profesionála Golf Digest, Joshe Zandera, aby pro nás analyzoval Tigerovo chipování na loňském Hero World Challenge. Zander hrál stejně jako Woods za univerzitu ve Stanfordu a sleduje Tigerovu hru už víc než 20 let. Viděl jsem hodně záběrů a myslím, že nejvíc vypovídající je tenhle (vlevo),“ říká Zander, který pořád učí na Stanfordu. „Paže má uvolněné, hůl drží zlehka a představuje si ránu, kterou hodlá zahrát. Takhle vypadá hráč, který je v soutěžním módu. Nepřemýšlí o švihu, ale o tom, co chce, aby míček udělal. Člověk, který trpí yipsem, takhle nevypadá.“
IMPAKTSAMOZŘEJMĚ Woodsova hra v okolí greenů nebyla na Hero World Challenge ještě v top kondici – vždyť šlo o jeho první turnaj po téměř roce. Několik chipů trefil špatně a z toho jeden nebo dva vypadaly tak, že je mohl zahrát golfista trpící třesem. To jsou ty chipy, kdy hráč zaryje spodní hranu wedge do země, takže hůl se v ní zadrhne. Ale v průběhu turnaje se Woodsova krátká hra zlepšovala a nakonec skončil v 18členném startovním poli devátý se skóre −8. „Ty tlusté rány? Myslím, že jejich příčinu bych dokázal odstranit,“ myslí si Zander. „Při švihu k míči má shaft až moc nakloněný. Tím úplně vyřadí ze hry tu část hole, která zajišťuje odpouštění, a sice bounce. Jeho účelem je právě zabránit tomu, aby se hůl zasekla v trávě.“ Jak Zander vysvětluje, naklonění shaftu je u ran wedgí žádoucí, ale nesmí se to přehnat. Úhel náklonu shaftu by neměl být větší než úhel, který svírá bounce se zemí. „Tady na snímku trochu shaft naklání, ale nemá ruce až moc vpředu. Je to správný úhel. Na jeho místě bych při tréninku zkoušel chipování jen pravou rukou. Když chipujete jen horní rukou, nutí vás to mít shaft ve fázi impaktu víc ve svislé poloze, takže můžete využít bounce hole.“
„TO, ŽE LEVOU RUKOU SVÍRÁ HŮL JEMNĚJI, MU POMÁHÁ PŘI PRŮCHODU TRAVOU.“
VYPUŠTĚNÍ„GOLFISTÉ, kteří vynikají v chipování, posunují při prošvihu hlavu směrem k cíli, přesně jako to dělá Tiger tady na snímku,“ říká Zander. Z toho se dá usoudit, že se nebojí poslat míč pořádně do vzduchu – čehož se často bojí hráči s yipsem. „Když naopak pohnete hlavou dozadu a k zemi, těžko míč trefíte dobře,“ vysvětluje Zander. „Tím totiž změníte svou vzdálenost od míče, takže abyste ránu zachránili, musíte natáhnout ruce.“ Podle Zandera stojí za pozornost i pozice Tigerova hrudníku. Je teď víc vpředu, než byl při založení. Tiger se nesnaží pomáhat míči do vzduchu tím, že by se zakláněl. „Taky se mi líbí, jak očima sleduje odpálený míč. Po odpalu neztuhl – je vidět, že přemýšlí o ráně a ne o tom, jak provést švih.“ I další prvky Tigerova švihu stojí podle Zanderova názoru za napodobení, například úzký a otevřený postoj, to, jak otáčí při prošvihu tělem, a slabé držení gripu levačkou (hřbet ruky míří na cíl), aby využil bounce hole. „Musím se ale vrátit k tomu, jak Tiger vypadá při založení,“ pokračuje Zander. „Je vidět, že nepřemýšlí o sobě, ale o tom, kde míček přistane, kde se green láme, a tak dále. Je soustředěný na svůj výkon.“
„TIGER OTÁČÍ HLAVOU ZA MÍČKEM. NEMÁ ZTUHLÝ POSTOJ.“
– RON KASPRISKE
CELÝ ČLÁNEK vyšel v březnovém čísle magazínu GOLF DIGEST C&S ve čtvrtek 8. března 2018.
Komentáře (0)