VÝZVA ANEB TĚŽKÝ TO ŽIVOT PROFESIONÁLA

PŘED NĚKOLIKA TÝDNY ROZESLAL ŘEDITEL Prague Golf Teamu Michal Krejčí médiím dopis, ve kterém informoval o kritické finanční situaci PGT, a především o tom, že nemá v případě Stanislava Matuše prostředky na to, aby hráč mohl i v roce 2019 hrát druhou nejvyšší evropskou ligu Challenge Tour. A to i přesto, že výsledkově se na ni kvalifikoval. Krejčího vystoupení vyvolalo na relativně poklidné hladině českého golfu menší bouři. Nás inspirovalo k tomu, abychom se blíže podívali na to, jak si po finanční stránce hrající golfoví profesionálové stojí.

ANDREJ HALADA

Krejčího e-mailový dopis byl emotivní a otevřený. Novináři si mohli detailně přečíst, jaká je finanční realita hrajícího profesionála. Krejčí apeloval především na Českou golfovou federaci a kluby, aby Stanislavu Matušovi „nějak“ pomohly, tedy aby mu poskytly více než současných 200 000 korun na rok. Zda má ČGF skutečně dávat více, to ponechme stranou – věc vysvětluje v rozhovoru Zdeněk Kodejš, prezident ČGF. Teď se věnujme především tomu, jaké má hrající golfový profesionál na svoji práci náklady a jaké má zisky.

Michal Krejčí mimo jiné píše:

„Vedle ČGF nám v letošním roce finančním plněním nutným na krytí placených nákladů bohužel přispěl již pouze jediný větší sponzor, a to Cestovní kancelář FISCHER v obdobném rozsahu jako ČGF, vedle něj pak už jenom jeden drobný soukromý obdivovatel Standy částkou 40 000 Kč. Ostatní partneři Standovi již napomohli pouze produktovým plněním v rámci svých segmentů (Autosalon Klokočka zapůjčením vozu, Titleist/FootJoy oblečením a golfovým vybavením, Prague City Golf Zbraslav poskytnutím skvělého tréninkového zázemí). Toť vše.

Abychom byli schopni zabezpečit dokončení letošní Standovy sezony na European Challenge Tour 2018 (zaplatit trenéry, fitness, fyzio, mentální přípravu, letenky, hotely, auta i holé Standovo denní živobytí – musí bydlet a jíst) i tak, aby mohl reálně pomýšlet na udržení plné hrací karty pro sezonu 2019 (což se podařilo), museli jsme si vzít (vratné) půjčky ve výši přesahující 2,5 milionu Kč.“

Krejčí pak situaci lapidárně shrnuje: „Naše finanční situace i z hlediska reálné cash podpory partnerů je bohužel více než katastrofální. Nemám problém pro Standu zabezpečit barterově třeba pět automobilů (ale stačí nám jeden), čtyři značky golfového oblečení, vybavení, míčů a nespočet hřišť na tréninky, nemáme však hotovost na výplaty trenérů, fyzio, pohonné hmoty, letenky, hotely, vstupné do turnajů atd.“

NÁKLADY

Abychom si udělali přesnou představu o tom, kolik stojí účast hráče na jednom turnaji Challenge Tour, zde jsou přesné rozpisy nákladů spojených s turnajem Irish Challenge, kterého se Stanislav Matuš zúčastnil letos v říjnu. Opět citujeme z e-mailu, který přímo redakci Golf Digest C&S zaslal Michal Krejčí.

„1. Letenky. Bohužel se musí kupovat většinou na poslední chvilku, když je jasné, že hráč je v turnaji registrován, [nákupy] nelze dělat mnoho měsíců či týdnů dopředu. Může se zdát, že lze koupit levné low-cost letenky, ale v okamžiku, kdy k nim nutně přidáte další dva velké kufry a golfový bag, je cena zcela jiná. Pro příklad – jednosměrná letenka pro jednu osobu s Qatar Airways z Prahy do Keni v březnu sice stála 9500 Kč, ale dodatkový kufr a golfový bag dalších 12 000 Kč navíc. V případě aktuálního Irish Challenge letenky Praha–Dublin a zpět pro Standu i jeho kedíka Martina Konečného včetně kufrů a golfového bagu [stály] 18 500 Kč.

2. Ubytování. I když maximálně využijete nabídky typu Airbnb nebo akcí Booking.com, na šest dní pro hráče a jeho kedíka se ve většině zemí turnajů Challenge Tour nedostanete pod 20 000 Kč, někdy i výrazně více. V případě aktuálního Irska to bylo 22 394 Kč.
3. Pronájem auta na místě. Většinou se bere na letišti při příletu a tamtéž vrací při odletu (v dobrém případě na stejném letišti, jinak další poplatek). Včetně nutného národního pojištění v případě aktuálního Irska cca 9000 Kč (a k tomu vám na účtu ještě většinou zablokují na až jeden měsíc deposit někdy i 50 000 Kč). K tomu pohonné hmoty metodou full-full, v Irsku vychází na dalších cca 3000 Kč. Celkem tedy 12 000 Kč.
4. Registrace do turnaje a books. Vlastní startovné do turnaje Challenge Tour je naštěstí pouze 50 eur, vedle toho ale musíte mít 2× yardage book – hráč + kedík (46 GBP) a jeden green book (60 GBP). Celkem tedy 4500 Kč.
5. Kedík. Bez ohledu na výsledek náklady [na něj] stojí na této úrovni na týdenní turnaj nejméně 500 eur + případný podíl na výhrách. Řekněme tedy 13 000 Kč.

Pokud to sečtete, jste na minimálním týdenním nákladu na turnaj cca 70 000 Kč. Pokud by ještě ideálně tým doplnil jeden trenér nebo mentální kouč (což jsme si letos ani jednou nemohli dovolit), jste na 100 000 Kč/týden. Vedle toho ještě další průběžné náklady týmu – golfový technický trenér, mentální kouč, fitness trenér, fyzioterapeut atd. Minimální sazba těchto profesí je cca 1000 Kč/hod, vedle toho ještě různé potravinové doplňky, vybavení atd.“

Výše uvedená čísla, ať už počítáme částku 70 000 nebo 100 000 korun, pak násobte dvaceti pěti, což je zhruba počet turnajů, které golfový profesionál na Challenge Tour ročně odehraje. Dostáváte se k číslu 1,75 milionu až 2,5 milionu korun. Při třiceti turnajích pak mohou náklady vyšplhat až na tři miliony ročně. Půjčka pro Matuše ve výši 2,5 milionu korun tak této částce odpovídá.

ZISKY

A teď kolik si golfista vydělá. Matuš měl ke konci října na svém kontě 13 947 vyhraných eur, tedy 362 000 korun. Účastnil se dvaceti turnajů Challenge Tour a jednoho European Tour (D+D Real na Albatrossu). Celkově skončil na 105. pozici ve finančním žebříčku Challenge Tour, nazvaném Road To Ras Al Khaimah.

Peněžně je to relativně slabý zisk, což vychází z celkových herních výkonů a umístění na turnajích. Matušovy nejlepší výsledky byly jedno osmé místo a jedno dělené desáté. Cutem prošel jen na šesti turnajích. Bezpochyby platil nováčkovskou daň své první sezony na Challenge Tour. Ale co je klíčové: Na zajištění karty na rok 2019 to stačilo.

Podívejme se teď na výsledky jiných hráčů. Patnáctý v pořadí Road To Ras Al Khaimah (poslední místo, z něhož se přímo postupuje pro další rok na European Tour), Angličan Tom Murray, se zúčastnil dvaceti šesti turnajů (20 na Challenge Tour a 6 na European Tour), čtrnáctkrát prošel cutem a vydělal si celkem 102 528 eur, což je 2,665 milionu korun. Skotský hráč Liam Johnston, desátý hráč, si vydělal v přepočtu 3,6 milionu korun a pátý hráč, Fin Kim Koivu, má výdělek 4,8 milionu. To vše ovšem před zdaněním. A životní náklady ve jmenovaných zemích (Británie, Finsko atd.) jsou také vyšší než u nás. Tedy i ti nejlepší z Challenge Tour mají vcelku co dělat, aby vyžili ze svých výdělků na hřišti. I oni musí shánět sponzory.

Když navíc sjedeme očima na leaderboardu Challenge Tour dolů, je situace mnohem těžší. Skot Ewen Ferguson, který je třicátý, vydělal jen 1,6 milionu. A padesátý pátý hráč, Francouz Mathieu Menasse, má zisk už jen okolo jednoho milionu korun.

Challenge Tour je prostě druhá evropská liga, což je nutné brát v potaz. Tomu také odpovídají finanční odměny pro hráče. Druhé ligy to ostatně mají vždycky složité, protože to bývá přesně rozhraní mezi žitím, přežíváním a odchodem, resp. koncem sportovní kariéry. Fotbalisté i tenisté by mohli vyprávět… Ostatně není náhoda, že sázkové aféry či skandály s podplácením hráčů se často týkaly právě druhých lig. Když má někdo hluboko do kapsy, je snazší ho zlákat na nepoctivou činnost.

Tato čísla jsou v kontrastu s čísly, která se objevují v médiích podstatně častěji, a to jsou výdělky nejlepších golfistů na European Tour a americké PGA Tour. Tam si už skutečně můžete žít vcelku dobře, anebo dokonce královsky. 

V současnosti má například stý hráč European Tour / Race To Dubai, Jihoafričan Jaques Kruyswijk, na svém kontě vydělaných 391 933 eur, tedy přes 10 milionů korun. Hráči okolo padesátého místa pak mají zisky už přes 700 000 eur, tedy přes 18 milionů korun. A ze zámoří: 101. hráč PGA Tour, Alex Čejka, si vydělal v herní sezoně 2017/2018 téměř 1,2 milionu dolarů, tedy téměř 27 milionů korun. O těch ještě úspěšnějších ani nemluvě, to jsou skutečně boháči.

Ovšem jakmile zase zabrousíme dolů, do druhé americké ligy, na jejich Web.com Tour, jsme opět v podstatně šedivější realitě. Třicátý hráč této série, což je umístění, z něhož už se nepostupuje na PGA Tour, si vydělá jen 160 000 dolarů, tedy 3,6 milionu korun. A i on musí platit za letenky, kedíky a ubytování a musí odvádět daně. Stý hráč Web.com Tour pak utrží jen přes 44 000 dolarů, což už není ani jeden milion korun.

Je tedy mnoho povolaných, ale jen úzká skupina vyvolených. Můžeme doplnit i dosti sarkastický bonmot, vztahující se k názvu golfové i tenisové druhé ligy: Challenge je skutečně výzva… Musíš prokázat, jestli na to máš, jestli přežiješ a vydrápeš se nahoru. Tam, kde už slunce svítí podstatně zářivěji…

 

CELÝ ČLÁNEK a rozhovor s prezidentem ČGF Zdeňkem Kodejšem o financování českého golfu naleznete v listopadovém vydání magazínu GOLF DIGEST C&S, které vyšlo ve čtvrtek 8. LISTOPADU 2018.