NOVÝ HANDICAPOVÝ SYSTÉM: Bude nový, bude jiný!

NOVÝ HANDICAPOVÝ SYSTÉM: Bude nový, bude jiný!

PŘICHÁZÍ JEDNA Z NEJVĚTŠÍCH ZMĚN v golfovém prostředí za poslední desetiletí, která bude mít viditelný dopad i na český golf. Od 1. ledna 2020 bude postupně, ve více než 140 zemích, kde existují jednotlivé národní golfové federace, vstupovat v platnost nový způsob počítání handicapů. Jmenuje se příznačně World Handicap System (WHS), tedy Světový handicapový systém. Pouze podle něj, a nikoli podle dosud používaných šesti systémů si budou golfisté celého světa počítat své handicapy. Pro evropské hráče, tedy i pro nás, to znamená odlišný způsob počítání, než jsme znali doposud.


S ANDREJEM HALADOU

 

GOLF JE KONZERVATIVNÍ SPORT a změny v něm probíhají postupně a pomalu. I proto se – na základě historické tradice – golfové handicapy počítaly v různých zemích podle různých systémů. V jiných sportovních odvětvích už dávno došlo k unifikaci. Golf si ale dal na čas. Ale teď změna přichází. Pro nás v Česku dokonce už od 1. ledna 2020.

V Evropě jsme si dosud počítali handicapy podle systému European Golf Association (EGA), což je jeden z celkem šesti systémů platných na naší planetě. Dosud nejrozšířenějším systémem je americký United States Golf Association (USGA), používaný v Severní i Jižní Americe a ve většině asijských zemí. Vedle nich stojí systém Council of National Golf Unions (CONGU) vytvořený ve Velké Británii a používaný i v Irsku, Pákistánu a některých afrických zemích. Dále existují systémy australský, jihoafrický a argentinský. V každém se HCP vypočítává jinak. I dva hráči s naprosto stejnou výkonností proto dosud mohli mít jiné handicapy – například s těmi samými výsledky by golfista z Velké Británie měl handicap 17 a golfista z USA handicap 15. Pokud by tedy Brit hrál v USA jamkovou hru s vyrovnáním, měl by oproti svému stejně výkonnému soupeři o dvě rány více. A bylo by to nespravedlivé.

V rekreačních soutěžích až o tolik nejde, ale při amatérských výkonnostních soutěžích s vyrovnáním už tento rozdíl mohl výrazněji zasáhnout do celkového pořadí. I proto více než 140 národních federací nyní přistupuje k jednotnému počítání handicapů, nazvanému World Handicap System. Jedna celosvětově provozovaná hra potřebuje nejen jedna celosvětová pravidla, ale i jeden způsob počítání výkonnosti.

 

PROČ TENTO SYSTÉM, NA RÁNY?

World Handicap System se od současného v Česku používaného systému EGA liší v několika věcech. Tou hlavní je samotný podklad pro počítání: Handicap podle WHS se bude odvíjet od počtu ran, které hráč v kole zahraje, nikoli od počtu stablefordových bodů, jako tomu bylo u nás dosud.

Handicap se rovněž nebude zvyšovat či snižovat tzv. iteračním způsobem, kdy výše nového handicapu vycházela z předchozího handicapu – hráč měl např. HCP 15, zahrál 40 stablefordů a tím snížil na 13,8. Handicap bude nyní tvořen průměrem z osmi nejlepších výsledků podle počtu ran, přičemž těchto osm výsledků bude pocházet z posledních dvaceti odehraných a oficiálně zaznamenaných kol. (Více v samostatných článcích na straně 66 Matematický systém a straně 67 Matematická rovnice.)

Handicap odvíjející se od počtu ran zahraných na kolo znají v celém anglosaském světě, má zde trvalou tradici. Nový World Handicap System je kombinací všech šesti existujících systémů, základem je nicméně systém USGA. K němu byly přidány některé prvky ze systému EGA, CONGU i australského, jež se ukázaly být smysluplné – např. zohledněná hranice maximálního počtu ran na jamku, zohlednění zvláštních podmínek při hře, výskyt příliš nízkých nebo vysokých skóre atd.

Systém EGA stojící na stablefordu začal v Evropě platit v roce 2000, ovšem počítání výsledků podle stablefordových bodů se začalo používat už ve 30. letech. Jeho tvůrce, dr. Frank Barney Gorton Stableford, umožnil rekreačním golfistům mezi sebou snadno soupeřit a hrát úspěšně celé kolo i za situace, že nějakou jamku (či vícero) zkazí – prostě ji „škrtnou“. Na jejich konečný výsledek to nemusí mít ničivý vliv. Při stablefordu částečně odpadá hráčův strach z nepodařených jamek a vede to i k rychlejší hře, protože nemusíte jamky dohrávat.

Počítání na dosažené stablefordové body se přitom v budoucnu nebude v ničem měnit. Stále bude možné hrát rekreační turnaje na to, kdo získá více těchto bodů. I nadále proto budou turnaje vyhrávat ti s 37, 40 nebo 45 stablefordy. Ale počet dosažených stablefordů nebude již mít přímý vliv na výši handicapu. Proto končí ona „toužebná“ hranice 37 dosažených stablefordů, kdy jste začali zlepšovat, a stejně tak nebude už žádná hranice 31–35 bodů (podle HCP kategorií) pro zhoršování.

Další klíčovou skutečností je, že pokud to herní systém turnaje umožňuje, např. se hraje na stableford nebo tzv. maximální skóre, i nadále zůstává možnost škrtnout jamku. V takovém případě se pak hráči pro handicapové účely zapíše netto double bogey.

Konkrétně třeba u hráče, který má na čtyřparové jamce ránu k dobru, to znamená: 4 (par) + 1 (rána k dobru) + 2 (double bogey) = 7 (netto double bogey). Jestliže jamku škrtne, automaticky se mu započítá 7. Ale i pokud si tento hráč sám zapíše na zmíněném čtyřparu 8, 9 i více ran, pro výpočet handicapu se mu bude počítat v systému opět jen netto double bogey, tedy zmíněných 7. On sám si tedy může – a v případě turnaje na rány i musí! – do skórkarty zapsat skutečný počet dosažených ran.

Handicapy se v USA či ve Velké Británii v minulosti počítaly jen do 28 (100 ran na kolo), případně do 36 (dvě rány navíc na každé jamce). Podle mínění Anglosasů cokoli nad tyto výsledky je rekreační, nesoutěžní golf a k němu nepotřebujete mít vedený handicap. V USA mají ostatně z celkem 27 milionů hráčů oficiálně vedený handicap jen asi čtyři miliony (14,8 %) golfistů, a nejvyšší HCP je zde 36. Ti ostatní si hrají svůj nevýkonnostní a radostný golf bez čísla a bez stresu.

Nový WHS však zavede celosvětově i nám již známý maximální handicap 54, a umožní tedy i občasným hráčům či úplným začátečníkům všude na světě soutěžit. Jednotlivé národní federace si však mohou určit, zda pro kategorii 37–54 bude platit, že se v ní handicap nemůže zvýšit. Tak tomu bylo dosud i v České republice. Nicméně s novým systémem bude u nás i pro hráče s handicapem 37 a výše platit, že budou nejen snižovat, ale i zvyšovat svůj handicap podle dosažených výsledků.

Nový systém počítá i s možností zohledňovat specifické podmínky při hře, tzv. Playing Conditions Calculations – PCC (počasí, stav či setup hřiště), což může z výsledku rány ubírat či přidávat. V tuto chvíli však Česká golfová federace usiluje o to, aby stejně jako v případě nyní existujícího CBA tento opravný faktor nemusela započítávat, protože se v našich podmínkách příliš neosvědčil.

Nový WHS je určen skutečně pro všechny hráče na zemi, ať už hrají soutěžně, soutěživě anebo jen pro radost. WHS je také stále relativně vstřícný jak k hráčovým nepodařeným kolům, tak k nevydařeným jamkám. Zároveň bude ale pro české hráče i trochu přesnějším systémem než dosavadní EGA, takže bude lépe odrážet jejich aktuální výkonnost…

CELÝ ČLÁNEK naleznete v prosincovém dvojčísle magazínu GOLF DIGEST C&S, které vyšlo ve čtvrtek 12. prosince 2019.