před 4 lety, 26.02.2020 12:59 Tomáš Dvořák foto: Golf Digest ČASOPIS

SVATOPLUK BÝMA: SÍLA V SEBEVĚDOMÍ

KONDIČNÍ TRENÉR, který sám zavrhl posilovací stroje, na nichž se jen sedí, a zbytečné zvedání tun závaží. Říká, že naše největší síla se rodí z rozsahu pohybů, dýchání a rozumného posilování. Z pravidelného cvičení, které dokáže tělo dobře ochránit před běžnými úrazy a udržet ho v kondici po celou kariéru. Doba, kdy hráči jako Beef dokázali vyhrávat turnaje, je nenávratně pryč a vítězit budou jen atleti, kteří si z posilování udělají součást svého života a drogu a budou do svého těla investovat víc než ti ostatní.

S ROBINEM DRAHOŇOVSKÝM

JE VIDĚT, ŽE GOLF SE OD VSTUPU TIGERA WOODSE NA SCÉNU ČÍM DÁL VÍC ATLETIZUJE. JAKÁ JE ALE REALITA? JAK JE TO DNES OBECNĚ SE SILOVÝM CVIČENÍM U ŠPIČKOVÝCH HRÁČŮ? Není to až tak úplně pravda – každá doba měla svého golfového atleta, i když díky Tigerovi byl ten nástup enormní a možná nejviditelnější. Před ním však velký důraz na cvičení kladli už Gary Player, Greg Norman nebo Arnold Palmer, hráči, kteří fyzickou stránku sami řešili. V dnešní době lze říct, že tento trend jde hodně dopředu a kondiční příprava golfistů je velké téma. Ve světové špičce vlastně neexistuje nikdo, kdo by neprošel alespoň základní kondiční přípravou nebo by se o své tělo nestaral. A může se jednat třeba jen o dýchání nebo prací se středem těla.

JESTLIŽE DŘÍV BYLI MOŽNÁ TŘI HRÁČI, KTEŘÍ PRAVIDELNĚ CVIČILI, JE TEDY DNES TENTO POMĚR OPAČNÝ? Ano je. Musí to tak být. Vše jde dopředu. Hřiště se prodlužují a podívejte se jen třeba na Brookse Koepku. Chcete-li být vůbec konkurenceschopní, nemáte ani jinou možnost, musíte být dlouzí a v plné kondici.

KOLIK TEDY ZABÍRÁ NEBO BY MĚLA ZABÍRAT FYZICKÁ PŘÍPRAVA HRÁČE, KDY A V ČEM BY MĚLA SPOČÍVAT? Hodně záleží na kalendáři turnajů, který daný hráč absolvuje. Budeme-li se bavit o PGA nebo European Tour, tak moc velký prostor pro dlouhodobou přípravu nemáte. Vše má bohužel také až postupný efekt. Šanci tvrdě pracovat na fyzické kondici máte jen v období mezi sezonami a pak by to mělo být čtyřikrát až pětkrát v týdnu, a také musíte nechat tělo plně zregenerovat, napravit svalové dysbalance a pokusit se nahnat sílu. Na rozdíl od jiných sportů je sezona golfu neuvěřitelně dlouhá a moc času na samostatný silový trénink není. Nutností je pak v sezoně věnovat kondiční přípravě dva až tři dny v týdnu. Ať už je to jen udržování síly, rozsah pohybů nebo dýchání či cvičení středu těla. Tak jako nemůžete přestat trénovat švih, tak si dnes nemůžete dovolit vynechávat ani pravidelná cvičení. Jinak se síla postupně ztratí a bude to znát jak na vašem výkonu, tak na psychice.

LIŠÍ SE CVIČENÍ U VÝKONNOSTNÍCH HRÁČŮ PRO MUŽE A PRO ŽENY? Určitě liší. Muži nebo junioři chtějí být v první řadě dlouzí, napálit míček co nejdál, nabrat svalovinu. Konečně je to světový trend. A pokud chtějí hrát golf dlouho, dobře a na výkonnostní úrovni, musí být silní. Musí se od začátku umět o své tělo starat a umět ho ochránit před zraněními. U žen to je složitější. Zvláště u nás stále převládá trend, kdy se dívky cvičit bojí, aby jim nenarostla ramena nebo jiné části těla, i když to tak ani být nemusí. Ženský golf je dnes stále více než o délce o přesnosti. Jde o to, být uprostřed fairwaye a mít dobrou pozici pro příhru na green. I když dnes už jsou ty nejlepší golfistky o dvacet metrů delší než kdy dřív. Ani ony už se nebojí věnovat víc času cvičení. U žen musí být trenér v mnoha případech přísnější, aby z nich dokázal vyprodukovat více dynamiky. Ženy kladou větší důraz jen na jakousi provozní rychlost a protahování.

KDYŽ ODHLÉDNEME OD VÝKONNOSTNÍCH HRÁČŮ A PODÍVÁME SE NA TY REKREAČNÍ, MÁ I PRO NĚ CVIČENÍ SMYSL? Jednoznačně. Většina z nich má sedavé zaměstnání nebo sedavý způsob života. Pro ně je cvičení důležité minimálně ze zdravotního hlediska. I zde pracujeme na rozsahu pohybů a silovém tréninku. Když tohle nezvládnete, nezvládnete ani dostatečně protažený golfový švih. Nemusíte se ani do vrcholu nápřahu nebo správného dokončení švihu dostat. Proto se u cvičení zaměřujeme na cviky okolo hrudní páteře, v oblasti kyčlí, naučit se s nimi správně hýbat a naučit se své tělo správně ovládat. U bolestí beder se většinou ukáže, že problém je pod nebo nad a více než o únavu se jedná o problém s rozsahem pohybů nebo nedostatkem síly.

JAK SE CVIČENÍ ZA POSLEDNÍ ROKY ZMĚNILO? SLEDUJETE NEJNOVĚJŠÍ TRENDY? Sám se zaměřuji na americkou školu, to, co se dnes vyučuje na jejich univerzitách. Část zkušeností převzali dokonce v minulosti od nás, ale celou metodiku mají propracovanější než my a stejně tak mají zkušenější trenéry. Sám jsem si prošel studiem a spoustu věcí sám vyzkoušel. Třeba cvičení na posilovacích strojích bylo to první, co jsem z přípravy pro golfisty vyřadil. Představte si rekreačního hráče, který celý den sedí v kanceláři nebo v autě a poté přijde do posilovny a opět si sedne – na posilovací stroj. To už je samo o sobě proti lidské přirozenosti. U golfu celou dobu stojíte a jste spojeni se zemí, od ní musíte brát energii. Hodně proto pracuji se závažím kettlebell nebo s jednoručními činkami různých vah. Je to silový trénink, který je pro výkonnostní i běžné hráče ten nejdůležitější. Síla je základ všeho, bez ní se neobejdete a bez ní také vzniká většina zbytečných zranění. Svým způsobem dnes golfový trénink ve světě připomíná přípravu hráčů amerického fotbalu, jen se nezvedají takové váhy a nejsou to takové tréninkové dávky.

VE SVÉM CV MÁTE VÝRAZY JAKO TPI NEBO FMS. CO TYHLE ZKRATKY ZNAMENAJÍ? Dříve ta první zkratka znamenala Titleist Performance Institute, a i když dnes přímo pod Titleist nespadá a používá se už jenom zkratka TPI, tak se jedná o přední světovou vzdělávací organizaci zabývající se studiem fungování lidského těla ve vztahu ke golfovému švihu. Je to velmi dobře uchopitelná metodika nejen pro trenéry, ale také pro hráče a zabývá se tím, jak kondiční příprava souvisí se švihem, nebo kooperací kondičního trenéra a švihového kouče. FMS je Functional Movement Screening, soubor testů, které sledují dysbalance a pohybové vzorce. Jde o bodové diagnostické hodnocení, které nám rychle ukáže, jak jedna strana těla spolupracuje s tou druhou.

NEMÁTE POCIT, ŽE TO NĚKTEŘÍ HRÁČI S MUSKULATUROU UŽ TROCHU PŘEHÁNĚJÍ? MÁM NA MYSLI MEZIROČNÍ NÁRŮSTY SVALOVÉ HMOTY U RORYHO McILROYE, BROOKSE KOEPKY A V POSLEDNÍ DOBĚ TAKÉ U BRYSONA DeCHAMBEAUA. Možná se to může zdát jako extrém, ale na druhou stranu je to jen projev celosvětového trendu. Dnes je i procento obézních hráčů daleko menší než kdy dřív, vlastně jich je minimum. Stejně tak někdo potřebuje zapracovat třeba jen na svalech, aby se sám cítil konkurenceschopný. Ukazuje se, že takhle hráči dnes přemýšlejí, a výsledky ukazují, že jsou díky tomu i lepší než většina ostatních. Jsou mnohdy sebevědomější. Tomuto trendu dnes odpovídá i styl hry a snaha o co nejdelší drajvy a příhru do greenu tou nejkratší možnou holí v bagu. Každý trenér švihu vám potvrdí, že není hráč, který by přišel na trénink a stačilo mu být krátký.

V ČEM JE PRÁCE NA SVALOVÉ HMOTĚ VLASTNĚ DOBRÁ? JE TO JEN POCIT, NEBO I ZPŮSOB, JAK JINÉ HRÁČE ODSTRAŠIT? Může to tak být. Když se proti vám na odpališti postaví opravdu silný hráč, můžete se cítit zranitelnější. Může vás to už na prvním odpališti vystrašit. Je to hodně psychická záležitost, kdy fyzická síla může hráči dodat i sílu psychickou, může se opravdu silný cítit. A s tím roste i sebevědomí. A zase se budu opakovat: S tím souvisí i délka drajvů a výdrž. Dobře to řekl Dustin Johnson: „Dlouhý, i když nepřesný drajv mi dává víc možností na přesnou příhru wedgí do greenu a tím víc šancí skórovat.“