PAVEL VILIMOVSKÝ: Náš nejlepší… důchodce

PAVEL VILIMOVSKÝ: Náš nejlepší… důchodce

Pavel Vilimovský byl na konci loňské sezony, na slavnostním Večeru českého golfu, oceněn titulem Senior roku 2019. Dlouhodobě patří k našim nejlepším amatérským hráčům středního věku. Četné turnajové úspěchy získal už jako reprezentant kategorie MID. Přes deset let se pohybuje na handicapu 0 až 1 a oceňována je především jeho herní konzistentnost. 


Standardně hraje v paru či málo nad par, přes 80 ran na kolo se prakticky nedostává. Vedle hráčských zkušeností má i cvičitelskou licenci, je rozhodčím, několik let působil v normovací komisi ČGF, absolvoval manažerský kurz provozovatele golfových hřišť a jeho agentura pořádá golfové turnaje. Golfem žije, ale zároveň si zachovává nad hrou sympatický nadhled.

 

S ANDREJEM HALADOU

KOLIK VÁM JE LET?
Letos mi bude padesát pět.

CÍTÍTE SE BÝT SENIOREM – KDYŽ JSTE ZÍSKAL TENTO TITUL?
Necítím. Mám sice už své bolístky dané věkem, ale po stránce sportovní to zatím jde. Byl jsem také od mala zvyklý na tvrdou práci, protože pocházím z vesnice.

ODKUD PŘÍMO?
Z Posázaví. Tam, kde je dnes hřiště Panorama, bývaly louky a přes ty jsem chodil pěšky ráno do školy a odpoledne zpátky.

JAK TO VNÍMÁTE: LOUKY DĚTSTVÍ VÁM „SEBRALI“, OVŠEM ZA ÚČELEM HRY, KTEROU MÁTE RÁD…
Nesebrali mi je, naopak mi vrátili mládí. Těsně před tím, než se hřiště začalo stavět, jsem chtěl dům po rodičích prodat, už byl v nabídce realitky. Když jsem zjistil, co tu vznikne, ještě jsme to s manželkou zvážili a řekli si, že prodávat nebudeme. Je tam sice spousta práce, ale golf je dva kilometry odtud.

UŽ JSTE NA PANORAMĚ ČLENEM?
Zatím ne, ale cosi se rýsuje. To hřiště mám rád, byť svoji roli samozřejmě hraje fakt, že tu znám každou cestu, rokli, vyhlídku i les. Názory golfistů na Panoramu jsou odlišné a vyhraněné, ale podle mě je to hřiště top 5. Jak kvalitou údržby, tak designem. Každá devítka je jiná, každý si tam něco svého najde. Musíte tu hrát hlavou a uvažovat strategicky. Je to těžké hřiště a také náročné na fyzickou kondici.

ZAČAL JSTE S GOLFEM V ROCE 2001, POMĚRNĚ POZDĚ. CO VÁS KE HŘE PŘIVEDLO?
Objevil jsem ho náhodně. Byli jsme s kolegou na tenisovém podzimním víkendu na Hluboké, na kurtech, které jsou hned vedle dnešního hřiště; to tam ještě nestálo. Víkend propršel, v neděli už byly kurty nehratelné, tak mě kolega navrhl, že zkusíme jakousi „louku“, kde se odpalují míče. Na louce byl starší pán – dneska vím, že to byl otec jihočeského golfu a člen Síně slávy Pavel Hepnar. Ten mi vrazil do ruky hůl a pobídl mne, ať to zkusím. Díval jsem se, jak hrají druzí, a něco pochytil. Ale ještě jsem se pro hru nerozhodl. Manželce jsem pak koupil k Vánocům sedmičku železo a voucher do Beřovic na akademii. První sezonu jsem také odehrál v roce 2002 právě tam.

UŽ VE TŘETÍ SEZONĚ JSTE BYL NA SINGLE HANDICAPU, DOŠEL JSTE K ČÍSLU 6. TO BYL RYCHLÝ VZESTUP.
Měl jsem čas, to bylo rozhodující. Odešel jsem tehdy z velké firmy, dal jsem si rok pauzu a v ní jsem se dal na golf. V Beřovicích jsem začínal u manželů Jonášových a z toho, co mi oni dali během patnácti hodin úvodního kurzu, dodnes žiju. Jejich hodinu týdně jsem doplnil vlastním tréninkem.

Na drivingu jsem byl pětkrát týdně a trénoval jsem metodou pokus-omyl. Nepotřebuji vést, musím si na to přijít sám – taky jsem nikdy neměl svého trenéra. Dost jsem se naučil prostým pozorováním. Říkám si: Tohle bych mohl taky dělat. Anebo: To už mi vzhledem k věku asi nepůjde. Nikdy jsem například netrénoval dynamiku. Několikrát jsem měl možnost vidět i ty nejlepší hráče světa na turnajích PGA Tour na Floridě, díval jsem se na ně na drivingu, jak stojí u dlouhých ran, co trénují u krátké hry, jak pilují puttování. 

Několik lekcí u trenérů jsem ale přece jen absolvoval, například jsem ze začátku nebyl schopen trefit dlouhá železa. Šel jsem tedy za profíkem. On mi změnil skoro všechno a mně najednou nic nešlo. Tak jsem se vrátil na vlastní cestu. V posledních letech zajdu k trenérovi jednou za rok, loni jsem měl hodinu u Marka Nového. Nějak jsem ztratil cit pro délku ran z bunkerů. Trochu mě porovnal – a na rok zase dobrý…

CELÝ ROZHOVOR naleznete v březnovém vydání magazínu GOLF DIGEST C&S, které vyšlo VE ČTVRTEK 5. BŘEZNA 2020