Zvýšit počty hráčů? Jen prostý nárůst nepomůže

Zvýšit počty hráčů? Jen prostý nárůst nepomůže

Chcete-li se něco podstatného o golfu dovědět, vždycky se vyplatí podívat se do anglicky hovořících zemí. Buďto do Velké Británie anebo do USA. Británie je zemí golfového tradicionalismu a vyspělého klubismu, v Americe mají zase dokonale zvládnutý golf jako byznys.


Amerika nám může dobře posloužit v případě, kdy se budeme bavit o tom, jak a kam by měl golf v České republice růst. Trvalým tématem je počet hráčů u nás a snaha toto číslo zvýšit. Současných 52 000 registrovaných golfistů se zdá být na 110 areálů příliš málo. Chtěli bychom více hráčů, kteří by naše hřiště více zaplnili.

Právě USA bývají dávány za příklad země, kde je golfistů mnoho. Celkově se udává počet zhruba 26 miliónů hráčů (krátce po roce 2000 to bylo dokonce přes 30 miliónů). Nicméně bližší čísla nám ukáží, že není golfista jako golfista.

Z amerických hráčů jich plných 44 % odehraje pouze 1-7 her ročně. A co je ještě důležitější, tito hráči přinesou do celé oblasti golfového průmyslu pouze 6 % příjmů. Prostý počet hráčů tedy ještě nic neznamená: skoro polovina amerických golfistů, přesně 11,5 milionu, je jen občasných. Golfové hole sice doma mají, ale hrát moc nechodí.

Vedle těchto vlažných golfistů je ovšem na druhém pólu skupina hráčů, které lze označit slovem „žhaví“. Jsou to hráči, kteří odehrají více než 25 her ročně. Někdo odehraje 50 her, někdo dokonce 100 i více her. Na počty je těchto golfistů jen 26 % z celku (tedy asi 6,8 milionu), ale považte: právě tato skupina přispěje na útratách za golf celkem 71 %.

Jsou to tedy právě tito vysoce aktivní hráči, na kterých golf za oceánem stojí. Bez nich by v USA golf nemohl ekonomicky prosperovat.

Takto to ostatně ale je i v mnoha jiných sportech. Pyramida „aktivnosti“ stojí obvykle na široké základně pouze občasných vyznavačů. V Česku jezdí na kole přes 1,5 milionu lidí, ale mnoho z nich vyjede třeba jen jednou za měsíc. Čím více míříme ke špičce pyramidy, sportovců početně sice ubývá, ale zase se dané aktivitě věnují intenzivněji. Těch, kteří u nás sednou na kolo skoro denně, není už mnoho.

Za jednotlivou jízdu na kole se neplatí, na golfu se však za hru platí. Ti golfisté, kteří jsou aktivní, hrají hodně, nad 20 či 25 her, buď utrácejí za fýčka, anebo si kupují klubová členství. Také si obvykle kupují častěji nové vybavení. Za golfem mnozí z nich jezdí hrát i do ciziny. Prostě za golf utrácejí.

Právě takové golfisty bychom potřebovali. Není nutno se zaklínat potřebou nových a nových hráčů. Je nutné získávat pro golf především trvalé a náruživé hráče, kteří budou hrát častěji. Budou si kupovat také plná klubová členství. A z druhé strany: měli bychom se snažit, aby ti, kteří dnes v Česku chodí na golf jen jednou za měsíc, dorazili na hřiště častěji. Aby se hře věnovali více.

Nicméně to jsou teoretické výstupy, předpoklady, záměry, představy. Skutečnost je taková, jakou ji známe: lidé mají méně času, proto chodí hrát méně často. Golf už není módním sportem, tudíž tolik neláká. A někteří také stále hledí na peníze, golf s vyšší frekvencí návštěv na hřišti by pro ně byl drahý. Taková je praxe…