ŠŤASTNÍ PARCHANTI: Ti, kdo si zahráli Augusta National

ŠŤASTNÍ PARCHANTI: Ti, kdo si zahráli Augusta National

Coleman už jednu práci měl, na plný úvazek, a to v Bank of America v Augustě v Georgii jako viceprezident pro komerční úvěry. Ale když se dozvěděl, že klub Augusta National najímá nové caddies, lákalo ho to natolik, že si podal přihlášku. A vzali ho. Práci v bance neopustil – ve všední dny tam dál docházel, ale o víkendech a svátcích vyměnil oblek a kravatu za tradiční bílý overal.


V té době mu bylo kolem 35 let a měl dojem, že s klubem ho cosi spojuje – ostatně vyrůstal jen pár bloků od Magnolia Lane a jako teenager pomáhal s obsluhou leaderboardu při Masters. „Vždycky jsem vnímal službu druhým jako určité vyšší poslání,“ komentuje to někdejší příslušník Národní gardy.

A bylo tam ještě jedno lákadlo: Mohl se zúčastnit tzv. „dne kedíků“, kdy mají všichni místní nosiči holí jednou ročně možnost uspořádat vlastní turnaj na kompletní osmnáctce a jako bonus i na slavném hřišti s třípary. Coleman říká: „Nebylo co řešit.“

Možná vám připadá, že smrtelník, který dostane možnost si zahrát hřiště Augusta National, má prostě kliku. Jako by ten šťastný parchant vyhrál v loterii. Ale ve skutečnosti si člověk musí tuhle příležitost vydobýt tvrdou prací nebo přinejmenším hromadou odhodlání, šikovné diplomacie a trpělivosti.

Není mnoho způsobů, jak si zařídit hru v domově Masters, a žádný z nich není jednoduchý. Magazín Golf Digest je loni popsal na svém webu v článku „How to Play Augusta National Without Becoming a Member“. Stát se zaměstnancem klubu nebo v něm pracovat jako caddie není jediná možnost. Můžete například pracovat jako dobrovolníci při Masters, ale to se podaří málokomu. A další způsoby jsou ještě těžší. Jako pracovníkovi médií se vám třeba podaří dostat na Masters a tím i do losování o možnost zahrát si hřiště den po skončení turnaje. Pokud jste žena, stačí se dostat zhruba do nejlepší sedmdesátky světového žebříčku amatérek, protože tím se kvalifikujete na jarní turnaj Augusta National Women’s Amateur. Snažili jsme se pro zmíněný článek získat i vyjádření klubu, ale ten se ústy svého mluvčího odmítl k věci vyjádřit.

Den kedíků je součástí „děkovného týdne“ koncem května, kdy už se hřiště pomalu zavírá na léto. V tomto týdnu patří areál od pondělka do čtvrtka zapisovatelům skóre, ostraze u tribun a dalším dobrovolníkům; pátek je vyhrazený pro caddies.

Člen ostrahy, který si nepřál být jmenován, prohlásil, že při děkovném týdnu si užijí „kopec zábavy“. Řekl: „Strávím v areálu celý den. Je tam obří buffet se spoustou pochoutek a tolik piva, kolik dokážete vypít. Je tam toho hodně na prodej, často s 50procentní slevou.“

Atmosféru popsal jako „uvolněnou“ a dodal: „V klubu Augusta National se snaží ve všem neustále zlepšovat, včetně děkovného týdne.“ V minulosti například hráli dobrovolníci bez caddies a jezdili v buginách. Kola se i kvůli tomu hodně táhla. Teď jsou u každého greenu připravení kedíci, kteří hráčům pomáhají číst putty. „Hra se díky tomu zrychlila a je to zábavnější,“ vysvětluje.

Ale většina lidí, kteří měli to štěstí si v Augustě zahrát, šla na první týčko přímější cestou: Zkrátka je pozval některý z členů. Ani v tomto případě se ale nejedná o nic častého.

Jak to? Považuje se totiž za nezpůsobné si o pozvání říct, dokonce i nepřímo („my nesmíme ani naznačovat,“ řekl by Cimrmanolog). Jeden vysoce postavený manažer z golfového průmyslu, který už si v Augustě zahrál několikrát, to potvrzuje: „Rozhodně, to bych nikdy neudělal.“ A jistý investiční manažer přizvukuje: „Hned několik členů klubu patří mezi mé přátele a pravidlo je takové, že když si o pozvání řeknete, musíte pronajmout soukromý tryskáč pro všechny zúčastněné. Vyjde to tak na 25 000 až 35 000 dolarů, takže to nedělám.“

Když už pozvání dostanete, je zvykem všeho nechat a letět. „Ani se neobtěžujete zkontrolovat diář a potvrdíte to,“ popisuje to jeden golfista, který si Augustu National zahrál před několika lety. Bruce Back, někdejší vlastník firmy vyrábějící instalatérské potřeby, který je dnes už na odpočinku, zase říká: „Řekl jsem kamarádovi, který mě chtěl pozvat: ‚Hele, stačí mi dát vědět dvě hodiny předem. Já už si to zařídím.‘ “ …

NAPSAL Peter Finch  ILUSTROVAL Jonathan Bartlett

CELÝ ČLÁNEK vyšel v prvním letošním jarním vydání magazínu GOLF DIGEST C&S, které vyšlo VE ČTVRTEK 8. DUBNA 2021