PODPORUJÍ ČESKÝ GOLF: JEN TAK DÁL!

NETŘEBA DVAKRÁT PŘEDSTAVOVAT BANKU, která je „naše“, tedy nás golfistů. černožlutá kombinace Raiffeisenbank je v golfu už dlouhé roky vidět. Ať už v podobě loga na vždy potřebných Pravidlech golfu, při různých akcích České golfové federace, anebo na turnajích pořádaných v Česku společností Relmost, respektive na Czech Masters na Albatrossu. Nejen o golfovém angažmá české Raiffeisenbank hovoří její generální ředitel a předseda představenstva IGOR VIDA.

ROZHOVOR VEDL A FOTOGRAFOVAL ANDREJ HALADA

 

Raiffeisenbank v golfu působí už více než desetiletí. Proč banka do této oblasti zamířila? Protože golf tehdy hráli všichni členové představenstva banky. Tedy abych byl přesný: kromě jednoho. Byl tam osobní zájem. Ale tak to bývá v mnoha situacích, je to přirozené a lidské.

Osobní zájem je jedna věc, ale také to musí dávat obchodní smysl. Určitě. Tehdy, stejně jako dnes, banka měla a má mnoho klientů v oblasti privátního bankovnictví. Před patnácti lety přitahoval golf jak sportovní nadšence, tak i ty, kterým se líbilo atraktivní společenské prostředí této hry. Takoví lidé také směřují k privátnímu bankovnictví. Raiffeisenbank byla v tomto segmentu vždy výrazná a úspěšná – se svým Friedrich Wilhelm Raiffeisen Brand. Takže to dávalo smysl. Dnes už se ke golfu nechodí pro onu příslovečnou „snobárnu“, ale stále platí, že golf hraje relativně dost těch, kdo jsou klienty privátního bankovnictví.

Raiffeisenbank sponzorovala už ženskou Ladies European Tour na Albatrossu v roce 2011 a od té doby je na velkých turnajích v Česku všude vidět. Jak byste toto angažmá zhodnotil? Jednou se mne na tiskovce zeptal golfový novinář, jak se naše podpora Czech Masters na Albatrossu konkrétně promítá do našich tržeb a obchodního výsledku. Odpověděl jsem: „Od chvíle, kdy jsme se stali hlavním partnerem této akce European Tour v Česku, máme každý rok vyšší a vyšší zisk.“ A je to skutečně pravda.

Víte, je těžké zhodnotit věc nějak peněžně, vyčíslit ji. Asi to ani nejde, protože sponzorstvím a golfovým partnerstvím upevňujeme především povědomí o značce, posilujeme její známost, důvěryhodnost, popularitu. A bezpečně víme, že v golfové komunitě je Raiffeisenbank velmi známá a má výsadní postavení. Logo je vidět na mnoha golfových akcích i produktech, jde o atraktivní klientský segment. To je podstatné.

Máte zpětnou vazbu od zákazníků? Najdou se tací, kteří vás za vaše angažmá už pochválili? Abych pravdu řekl, na to stále čekám. Že ke mně někdo přijde a řekne mi: Vím, že podporujete golf – děláte to dobře a jen tak dál… Ale třeba se jen lidé stydí. Neváhejte a pochvalte nás!

Měnil se váš přístup v průběhu let? Angažmá se velice zvýraznilo po roce 2015. Tehdy jsme debatovali o tom, jak jít v golfu dál. Buď zůstaneme, pak ovšem svoji pozici musíme ještě zvýraznit, anebo odejdeme a zacílíme na jiný sport, případně na úplně jinou aktivitu. Naše marketingová a PR strategie je, že musíme být vidět. Nebýt jedním z dvaceti, ale stát na špici. Sedli jsme si a zhodnotili situaci: Golf hraje mnoho našich klientů, jsou to lidé s určitým ekonomickým zázemím, golf má potenciál se dále rozvíjet, zvyšuje se kvalita amatérské i profesionální špičky. Tak do toho pojďme šlápnout. Tehdy se také definoval pojem „Banka českého golfu“. Jasně jsme deklarovali, že chceme být partnerem České golfové federace a v golfu se viditelně angažovat. Být hlavním partnerem na největších turnajích.

Co vám to přineslo za zkušenosti a zážitky? Velmi si ceníme spolupráce s Českou golfovou federací – naše partnerství je na dobré a důvěrné úrovni. Velkým zážitkem je vždycky turnajová vesnička na Czech Masters. Tam vidíte, kolik diváků drží v rukou něco, co má spojitost s naší firmou. Dětem se na krku houpou žlutá rádia, když sprchne, tak všichni vytáhnou naše černo-žluté deštníky. To je určitě dobrý pocit – jsme mezi lidmi a ti se dotýkají našeho brandu. Mně osobně to přineslo i jedinečné sportovní a lidské zážitky. Možnost potkat se, a dokonce si i zahrát s hráči té nejvyšší světové třídy, s hvězdami jako Lee Westwood, Pádraig Harrington, John Daly, Martin Kaymer, Rory Sabbatini… Skutečně cosi mimořádného.

Czech Masters sice podporujete, ale nikoli jako titulární partner. Petr Dědek zmínil, že za tuto pozici požaduje na 30 milionů korun. Je to i pro vás hodně? Je to skutečně dost peněz. Možná v budoucnu, pokud se nám podaří integrovat všechny naše záměry a cíle, pokud budeme mít bezmála dva miliony klientů, jak to plánujeme, a pokud se bude bankovnímu byznysu i nám velmi dařit, tak o tom budeme uvažovat. Ale v tuto chvíli to není realizovatelné.

Myslíte si, že jsou sportovní akce s rozpočtem mnoha desítek milionů korun u nás financovatelné? Že se v našem byznysu může najít tak silný sponzor, který bude dávat pokaždé desítky milionů? Doposud se pro Czech Masters nenašel, tak uvidíme. Respektive našel, v podobě firmy samotného Petra Dědka D+D Real. Já ho obdivuji, u mne má za tuto aktivitu obrovský respekt. Vybudoval značku, investoval do ní mnoho peněz i vlastní energie. Navíc věc posouvá dál, zlepšuje ji. Jednoho dne z toho skutečně může být ikonická sportovní záležitost v Česku. Kdy to bude, je otázkou. Finančně to je velmi nákladné. Je také rozdíl, když má dát titulární sponzor peníze do akce, jejíž sport má na 50 000 registrovaných hráčů, anebo do sportu s 500 000 hráči. Golfistů je u nás hodně, ovšem ani tak golf není tam, kde je fotbal, hokej či tenis.

Máte zjištěno, kolik vašich klientů hraje golf? Ne. Je to zajímavá věc, ale konkrétní číslo nezjišťujeme. Víme to ovšem u klientů privátního bankovnictví.

Jak se golf ve vašich očích za poslední dobu proměnil? Myslím, že se lidé naučili na golfu, i vůči sobě, dobře chovat. Zdá se mi, že si lidé víc užívají golf coby příjemnou náplň volných chvil. Už nehoní handicap jako v dobách dřívějších. Celé prostředí se usadilo, což je dobře. Velmi se mi líbí, co dělá Česká golfová federace v práci s dětmi a mládeží, v projektu Se školou na golf. Také podpora a existence Nadace Hanuše Goldscheidera je pro český golf důležitá.

Samozřejmě bychom si všichni přáli, aby rozvoj golfu dále pokračoval. Ale nárůst počtu hráčů i hřišť už je minulostí. Možná bude potřeba delší doby i k tomu, aby se proměnil přístup golfistů k tomu, jakým způsobem si hru užívají. Dnes jede člověk na golf, odehraje si svůj počet jamek a zase spěchá domů. Stále ještě není běžné, že hráč zůstává po hře v místě, osprchuje se a převleče, sedne si do klubovny a prostě tam je. Ve svém prostředí, s přáteli, kde tráví příjemný den až do hlubokého večera. I v tom je golf jedinečný.

Jak si vy sám golf užíváte? Stále víc se nám daří vyrazit na golf s celou rodinou, přes víkend. To je nejhezčí, že můžeme být spolu a zahrát si, zajít si pak na večeři. Není to sice pravidelné, ale počet takových dní roste. A pak jezdíme společně na dovolenou – moře, pláž a golfové hřiště. To mám rád.

Hrajete v Česku často? Na kterém hřišti? Bylo by fajn hrát na více areálech, ale realita je taková, že hraju jen dvě hřiště: Zbraslav a Albatross. Je to nejpraktičtější, mám to i dojezdově nejblíž. Na Zbraslavi jsme s rodinou členové a Albatross je prostě Albatross.

Váš syn Sebastian má handicap okolo nuly, teď studuje v USA. Jak tam žije a hraje? Když studoval v Česku, tak pro něj bylo frustrující, že nemohl skloubit sportovní program s učebním. Proto už jako středoškolák šel do Pensylvánie na jednu tamní školu, aby mohl být v golfovém týmu. Pak zamířil na univerzitu do Oklahomy, kde se mohl věnovat golfu intenzivně. Jenže přišel covid, univerzita redukovala aktivity, a když škrtli dvanáct dívek v jednom týmu, tak aby to bylo genderově vyvážené, museli škrtnout i dvanáct míst pro chlapce. Hledal tedy novou univerzitu. Naštěstí se mu podařilo objevit Keiser University na Floridě. Americké univerzity se soustřeďují především na americký fotbal, baseball a basketbal, ale tato škola se specializuje především na golf. Nabízí výukové programy pro hru i golfový management.

Jaké jsou jeho dojmy, co vám o škole říká? Prý že je to bezvadné… Je v týmu, kde je celkem 32 golfistů. Co si o tom skutečně myslí, to nakonec nevím, ale osobně jsem nadšený. Když mi volá, tak říká: „Nemám na nic čas.“ Zná jenom tři místa: posilovnu, golfové hřiště a učebny. Pro rodiče není lepší způsob školního života dítěte než tento, protože při něm není vystavené problematickým lákadlům. Nedělá vylomeniny, protože na ně nemá čas ani energii.

Kdysi se říkalo, jaká je škoda, že chlapci už nechodí na vojnu, že jim brzké poznání skutečného života chybí. Řekl bych, že tohle je určitá náhrada vojny. Vstává v šest ráno, jde cvičit, pak do školy, po ní na hřiště, kde je až do večera. Skoro každý den hrají, skoro každý den mezi sebou soutěží, neustále jsou vyhodnocováni v týmovém žebříčku, vedou si statistiky ve všech směrech. Jsou pod tlakem, musí se snažit jít dál a být lepší. A nemají ani minutu volného času. Samozřejmě se musí také učit, aby mohli být na škole. Je potřeba dosahovat určité známkové úrovně, učitelé jim neodpouštějí nic z běžných povinností. Škola jen vytvoří materiální i organizační podmínky, aby se studenti mohli věnovat složce výukové a zároveň sportovní.

To je systém, který zákonitě musí plodit davy výtečných golfistů. Je to i pro nás cesta hodná následování? Neznám zemi na světě, kde by se to podařilo právě tak jako v USA. Ve Velké Británii toho dělají pro rozvoj golfistů hodně, ve Španělsku mají rovněž golfové akademie, ale takto propracované golfové školy nenajdete nikde jinde. A ani do budoucna nebude žádná země Americe schopna v jejím sportovním školství konkurovat. V České republice kdysi byla sportovní gymnázia, i dnes už se někde snažíme jít podobnou cestou. Ale týká se to hlavně nejpopulárnějších sportů. V golfu to asi nikdy takové nebude.

Pojďme k ekonomice. Hospodářská situace Česka je nyní trochu nejistá, vyhlídky do budoucna mlhavé. Co byste vašim klientům golfistům, což nejsou lidé bez prostředků, poradil? Jak se finančně chovat? To je správná otázka. Myslím, že je vhodné mít úspory rozdělené. Určitě nemít všechno na běžném účtu, protože ten k tomu není určený. Možná mít něco na spořicím účtu, možná termínované vklady. A pokud zároveň vím, že je určitá míra inflace, tak se snažím pořídit si něco, co má stálou hodnotu a nebude ji ztrácet. Většinou to bývá nemovitost, i proto dnes hypotéky jdou tak, jak jdou. Anebo není úplně od věci koupit manželce nějaký šperk.

Opravdu? Žena bude nadšená! Samozřejmě, zlato v inflačním prostředí roste na ceně, a jsou to tedy dobře uložené peníze. Nebo drahé kameny. U klenotníka sice zaplatíte za výrobní náklady, dáte mu jeho zisk, ale rozdíl se smaže, pokud to kupujete s výhledem na roky dopředu. Musíte ovšem ve vaše manželství věřit… A ještě: když je vysoká inflace, vyplatí se mít dluhy. Půjčíte-li si hypotéku na dvě procenta a ceny stoupnou o šest procent za rok, tak spotřebu realizujete ještě před růstem cen.

Mohl bych si tedy od banky půjčit několik desítek milionů a koupit si golfové hřiště. Říká se, že na prodej jich je u nás mnoho. Nevím, zda je tohle zrovna správná investice. Nejsem detailně informovaný, ale co jsem zaslechl, tak v provozním zisku jich je skutečně velmi málo. Platí to i pro jiné země, například pro Slovensko určitě.

Jaký ekonomický vývoj nyní očekáváte? Co se bude dít dál? Teď je složité něco předpovídat, a proto je dobré být připravený na mnohé. Můžete mít představu, ale realita si jde vždy svojí cestou. Hlavním problémem je, že jsme ještě neabsorbovali nárůst cen komodit, a především energií. Takže všechno zdraží – byť jen mírně. Lidé budou chtít mít vyšší platy, a firmy to budou muset zohlednit, protože mají nedostatek lidí a v jejich zájmu je zaměstnance udržet. Z toho plyne nebezpečí, že budeme mít nízký hospodářský růst a vysokou inflaci. I proto jsem přesvědčený, že co udělala Česká národní banka, tedy zásadní zvýšení úrokových sazeb, byl dobrý krok. Možná ho mohli udělat i dřív.

Někdo tvrdí, že s danou situací mnoho nezmůžeme, protože příliš inflačních tlaků je importováno zvenčí. Je drahá nafta, drahý plyn, tím pádem rostou ceny elektřiny, ceny za teplo a světlo. To z České republiky nijak neovlivníme. Ale nemyslím si, že nás čeká ekonomická katastrofa. Česko by se mělo udržet ve středním hospodářském růstu, to znamená tři až pět procent HDP. Inflace bude i nad šest procent, ale posléze začne klesat. Myslím, že se dokážeme do dvou let dostat do normálního stavu. I když je otázkou, co je normální stav. Na ČNB se snesla kritika, že udělala prudkým zvýšením sazeb nenormální krok. Ale není přece normální mít nulové úrokové sazby. Naopak okolo tří procent jsou zdravé.

Jak konkrétně se bude dařit bankovní sféře? Snažíme se to trochu tajit, ale myslím, že se jí bude dařit mimořádně dobře. Je to logické – podívejte se na celý bankovní sektor v republice. Máme více depozit než úvěrů, takže když národní banka zvedne úročení peněz, tak depozita, která končí u ní, se lépe úročí a tím pádem banky inkasují větší úroky. Byť nemalou část předají klientům v podobě zvýšení úročení spotřebních účtů – tak jsme to my udělali, stejně jako ostatní banky. Ale bankám by to i tak mělo přinést vyšší zisky.

Budoucnost bankovního sponzoringu v oblasti golfu by tedy nemusela být špatná. Ale co ostatní firmy? Nemyslím, že současná situace povede k tomu, že se firmy budou ohledně golfové podpory chovat jinak. Středním a velkým firmám se bude nadále docela dobře dařit. Budeme mít určitou dobu trochu vyšší ceny, bude trochu inflace, ale nepovede to k masivnímu šetření a radikálnímu osekávání marketingových rozpočtů.

A jak bude podporovat Raiffeisenbank golf v příští sezoně? Zatím bychom rádi zůstali v nynějším módu. Nemáme důvod golf utlumovat, ale ani navyšovat budgety, které se ho týkají. Vše běží, máme podepsané smlouvy. Až dojdou naplnění, tak si zase řekneme, jak a kudy dál.