Lepší je patrně vědět, co nechceme
TAK NÁM SKONČILA sezona. Nebudu ale patrně jediný, koho někdy napadlo – protože mu to letos moc nešlo nebo se trochu přehrál: Co kdyby ta příští už nezačala? Dal bych si od golfu na čas pokoj. Zkrátka ty zazimované hole na jaře ze sklepa nevytáhl. Nechal je odpočívat a handicap třeba rok spát. Tak nějak nevěřím, že by se nás nenašlo víc. Těch, kterým se tahle myšlenka v hlavě narodila a díky ní se jim alespoň na chvíli ulevilo. Uvědomili si, že aby o golf definitivně nepřišli, musí si od něj umět i odpočinout.
Kamarád se mě nedávno zeptal: „Hele, nejsme už dost staří na to, abychom hlavně věděli, co nechceme?“ Zajímavá otázka. Zvláště v kontrastu toho věčně omílaného: Hlavně musíš vědět, co chceš! Mít plán! Ten kamarád golf nehraje, nikdy ho ani nevyzkoušel a spojit tu otázku s golfem by ho prav- děpodobně nikdy nenapadlo. Možná se ale náhodou trefil a odpověď nechal hledat mne. Není právě golf o tom, vědět, co nechceme? Nejdeme na něj tak nějak z opačného konce?
Blíží se konec roku a čekají nás – i ty, kdo to veřejně nepřiznají – ta pitomá předsevzetí. Každému hlavou proběhne pár nápadů, co by se dalo v příštím roce změnit nebo udělat lépe. Budeme bilancovat a přehrabovat se v paměti vším tím nepovedeným a nedosaženým. To je velká chyba, a pokud se s tím už jednou provždy nedokážeme vypořádat, budeme se tím brodit za rok znovu.
Všichni mi tvrdí, že bych na hřišti neměl myslet negativně: Mysli pozitivně! Tak jasně, dobrá rada, ale jak na to?
Pořád vidím tu úzkou fairway, aut po pravé straně, bunker před greenem (moje soukromé strašidlo), kluka, co ani neumí pozdravit, a toho věčně naštvaného marshalla...
Ale na druhou stranu je to moje chyba, že se takovými hloupostmi vůbec zabývám, nevezmu gumu a z hlavy je nevymažu. Ty myšlenky: hlavně to nevyhoď doleva, nezatáhni doprava nebo do bunkeru, nenech se tím straši- dlem rozhodit, hele, schválně, že zase nepozdraví, a nevěřím, že by se někdy jen usmál a byl milý...
Možná měl kamarád pravdu a lepší by bylo vědět, co nechceme. Místo naivních předsevzetí si to s těmi špatnými vzpomínkami napřed a jed- nou provždy vyříkat a zbavit se jich. Do dalšího roku, nebo na hřiště, si je už s sebou netahat.
Znáte to patrně sami: To, co jste provedli na jamce minulé, je – v tom lepším případě – zapsané a nedá se (no i když...) vygumovat. Je to potřeba zapomenout, z hlavy dostat. A tak by to mělo být i s tím přelomem dvou sezon. Koho by zajímalo, jak jste v loňském roce hráli, když o tu drobnou sázku jde právě teď!
Asi by to chtělo začít odzadu. Trochu si to v hlavě prosít a nechat v ní jen to, co za něco stálo, a zbytek vysypat. Nechme se překvapit, co nám příští rok přinese. Tak nějak se najednou, ani nevím proč, začínám zase na další sezonu těšit.
Komentáře (0)