Golf je jedním z deseti nejpopulárnějších sportů

Golf je jedním z deseti nejpopulárnějších sportů

Zkuste hádat, jaký je nejpopulárnější sport na planetě. Golf to sice není, ale mezi těmi nejoblíbenějšími se docela drží. Má údajně přes 450 milionů fanoušků na celé planetě. Je otázkou, podle jakých kritérií budeme „nejpopulárnější“ sport posuzovat. V zásadě


Zkuste hádat, jaký je nejpopulárnější sport na planetě. Golf to sice není, ale mezi těmi nejoblíbenějšími se docela drží. Má údajně přes 450 milionů fanoušků na celé planetě. Je otázkou, podle jakých kritérií budeme „nejpopulárnější“ sport posuzovat. V zásadě jde o dva přístupy: buď o počet aktivních hráčů, anebo o počet fanoušků, tedy diváků. A je velmi těžké v obou kategoriích dospět k přesným číslům, navíc pokud hovoříme o celé zeměkouli. Kupříkladu v Brazílii hrají fotbal snad všichni kluci, ale ne všichni jsou registrováni a organizováni. Naopak v golfu je organizovanost obecně velmi vysoká – prostřednictvím členství v klubu, ale i skrz odbavování hráčů na recepcích. Existuje množství přehledů, které uvádějí první desítku nejpopulárnějších sportů. Pozice jednotlivých odvětví se v něm liší, ale v zásadě všechny tabulky udávají zhruba sedm až osm sportů, které patří do TOP 10 skupiny. Prakticky všude se na prvním místě umisťuje fotbal. Odhaduje se, že na světě je asi 3,5 miliardy fotbalových příznivců. Je nicméně složité říct, kdo je oním příznivcem. Ten, kdo sleduje Mistrovství světa? Nebo kdo sleduje i Ligu mistrů či národní ligy? Hráčů kopané je podstatně méně, asi 250 miliónů. Ovšem jak bylo řečeno: kolik miliónů lidí fotbal hraje tak, že občas kopne do míče na plácku před domem? Kriket se často umisťuje na druhém místě, s odhadem okolo 2,5 miliardy fanoušků, ovšem velký díl zde dělá Indie (přes miliardu obyvatel). O další místa se sváří basketbal či hokej (pokud je sem ovšem počítán jak pozemní, tak lední), oba sporty mají více než 2 miliardy fanoušků. Okolo pátého místa najdeme tenis, tam je počet fanoušků menší, cca přes 1 miliardu. Spíše pod touto hranicí je v druhé polovině TOP 10 stolní tenis a volejbal, následuje baseball se zhruba půl miliardou fanoušků. Závěr TOP 10 tvoří různé sporty a mezi nimi nikdy nechybí golf, který má zhruba 450 miliónů fanoušků. Hráčů je celosvětově počítáno na 60 milionů, včetně 28 milionů z USA. Někdy je do TOP 10 řazeno i rugby, jindy americký fotbal, sporty se zhruba 400 miliony příznivců. V přehledech se neobjevuje cyklistika, přitom aktivně se jí věnuje určitě nejvíc lidí na planetě. Ve vyspělých zemích světa jsou stovky miliónů cyklistů, kteří jezdí na kole především rekreačně, v Číně, Indii a chudších zemích je zase kolo dopravním prostředkem dalších stovek miliónů, ne-li miliard. Tím cyklistika hravě překoná fotbalisty. Stejně tak se v přehledech neobjevuje atletika coby jedno z klíčových sportovních odvětví olympijských her. Součástí atletiky je rovněž běh – a i ten má na světě stovky miliónů aktivních přívrženců. Zapomenout bychom neměli ani na další „sport“, automobilové a motocyklové závody. I jejich fanoušci se dají počítat na stovky miliónů, ne-li miliard. Vžyť například Velká cena Monaka F1 patří mezi pět nejsledovanějších sportovních podniků světa (vedle MS ve fotbale, OH, Super Bowlu a kriketového mistrovství). Televizní sledovanost o popularitě sportů také vypovídá. Například ve Velké Británii mají řečeno, jaké sporty a jejich události mají být přenášeny „zdarma“, tedy všeobecně dostupnými kanály, a které sporty mohou být prodávány do placených televizí (a tudíž je může sledovat méně diváků). Jako „rodinné stříbro“ bez možnosti prodeje placeným kanálům jsou na seznamu uvedeny olympijské hry, MS a ME ve fotbale, finále anglických a skotských pohárů ve fotbale, dostihy Velká národní a Derby, tenisový Wimbledon a dvě finálové události z rugby. Na tyto přenosy má mít nárok každý britský fanoušek, argumentuje se tím, že jde o události celonárodního významu, které slouží k naplňování očekávání ohledně sociálně koherentní společnosti. Vedle nich existuje ještě druhá skupina událostí, u nichž mají všeobecně dostupné televize uvádět minimálně záznamy. A právě v této kategorii se ocitly nejvýznamnější golfové události týkající se Británie: golfové The Open a Ryder Cup. Patří sem ještě některé kriketové a rugbyové události a také hry Commonwealthu. Ryder Cup v roce 2010 a evropské vítězství na osmnácté jamce také britští diváci nemohli sledovat v přímém přenosu na veřejně dostupném kanálu (tam běžel pouze záznam), ale jen na placeném. Na celkovou sledovanost to má samozřejmě vliv, na dané události se dívá dvakrát, někdy až čtyřikrát méně diváků. Přesun sportů z veřejně dostupných kanálů na placené je ovšem ke škodě sportu samotného. Vidí ho menší počet mladých lidí, dětí, kteří jsou potenciálními sportovci v budoucnosti. Golfista Paul Casey o tom říká: „Díval jsem se, když jsem byl dítě v osmdesátých a na začátku devadesátých let. Faldo, Seve, Woosnam, Langer, Lyle, Monty… Díky nim jsem se o hru začal zajímat. Kvůli nim jsem se na golf rád díval a musel jsem na ně jít podívat i naživo.“ – ANDREJ HALADA