KOMENTÁŘ: DJ jedničkou. A proč až teď?

profimedia-0301536804DUSTIN JOHNSON SE DOSTAL NA VRCHOL, je novou světovou golfovou jedničkou. Jedna důležitá otázka ale zní: jak je možné, že se mu to s jeho schopnostmi podařilo až ve 32 letech, po deseti letech působení na PGA Tour?

Johnson měl po technické stránce vždy předpoklady být jedním z nejlepších hráčů. V prvé řadě vždycky pálil extrémně daleko a jeho rány přitom nelétaly všemi směry. Kdo jeho hru sleduje už od roku 2007, kdy poprvé vstoupil na PGA Tour, věděl, že v tomhle hráči je obrovský potenciál.

Zužitkoval ho naplno ale až v posledních dvou letech. Teprve loni se mu podařilo získat první major na US Open. O rok dříve mu titul unikl, osudově prohrál s Jordanem Spiethem. Pro srovnání: Woods měl ve svých 32 letech na kontě už prakticky všechny své majory, konkrétně třináct.

Ale i Rory McIlroy má v 27 letech čtyři majory a Jordan Spieth ve svých 23 dva.

Johnson má v současnosti také celkem třináct turnajových titulů z PGA. Z hlediska absolutních výkonů všech dob je to poměrně malý počet, je na 70. místě v historické tabulce, jíž vévodí Sam Snead s 82 tituly.

I kdyby jich za dalších 10 let na PGA Tour přidal ještě třináct, bude to s 26 výhrami stačit „jen“ na 22. pozici.

Je však potřeba vidět také to, že konkurence je dnes velká a není tak snadné kontinuálně vyhrávat jako v minulosti. Johnson je se svými 13 tituly jedním z nejúspěšnějších hráčů současnosti, tedy těch, kteří ještě hrají.

Dělí s pětačtyřicetiletým Davidem Duvalem a šestatřicetiletým Adamem Scottem pátou pozici. Před ním je pouze Woods (79), Phil Mickelson (42), Ernie Els (19) a Jim Furyk (17).

Všechno jsou to přitom hráči starší než 40 let.

Na Johsonovi je jedna věc, která mu možná brání být podobným fenoménem, jako byl Woods nebo Mickelson. Při hře vypadá příliš … vláčně. Někdo by řekl laxně, někdo by řekl až lhostejně. Někdo by zavtipkoval a s ohledem na jeho záhadné přerušení kariéry před nedávnem by mínil: jako po pořádném jointu.

Tiskem proběhla také zpráva, že Johnsonovi tehdy promluvil do duše jeho tchán, hokejista Wayne Gretzky. Není těžko uhodnout, co mu asi říkal. Nepochybně mu sdělil, že s takovým talentem, jaký má, je nutno naložit jinak.

S větší vůlí, větším chtěním, dát do toho víc touhy po absolutoriu. Gretzky tyhle vlastnosti měl a dovedly ho na vrchol, má je samozřejmě i Woods, ale také Federer, Bolt, Schumacher a všichni ti absolutně nejlepší, kteří chtěli vždycky jen vyhrávat.

Do Johnsonovy duše nevidím, ale vypadá to, že tuhle buldočí vytrvalost v sobě musí spíš dolovat, než že by mu byla vlastní.

Zdá se, že je spíš nad věcí.

Z čistě lidského hlediska je to dokonce věc pozitivní, z hlediska sportovní historie, úspěchů, to samozřejmě jistý „nedostatek“ být může.

Ale nedělejme účet příliš brzy.

Hra zdaleka není dohrána, Johnson může být ve svých 32 letech někde v půlce kariéry.

Kupříkladu i Phil Mickelson se rozjížděl velmi dlouho. Od počátku byl sice považován za skvělého hráče a velký talent, jenže ve svých 32 letech, v roce 2002, stále neměl na kontě žádný major. Ten první přišel až v jeho 33 letech, v roce 2004 v Augustě.

Teprve pak přidal ještě další čtyři.

Třeba půjde Dustin Johnson právě touto cestou. Třeba právě on bude tou hlavní hvězdou golfu na dalších pět, možná i více let.

– ANDREJ HALADA
Autor je zástupcem šéfredaktora magazínu Golf Digest.


 

Autor článku: GolfDigest C&S

Sdílet

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace