Jak si balí na cesty profík?
Klára Spilková
JEDNOU Z VĚCÍ, které vám nikdo dopředu neřekne, je, že se jako profesionál budete muset stát i mistrem v balení na cesty. Někdy nás čeká výlet, který se může protáhnout na dva týdny nebo taky dva měsíce. Balení zkrátka patří k naší profesi stejně jako technika hry nebo výběr hole. A není to jen zabalení golfových věciček, ale všeho, co budeme po celou dobu potřebovat. Takže i tohle „umění“ musíme dovést až k naprosté dokonalosti. Jenže to není typické cestovní zavazadlo jako na dovolenou, a už vůbec to není žádná příruční kabelka: Tenhle kufírek veze to nám nejdražší – naše hole. Hlavně to vše ochránit a poskládat, aby hole byly v bezpečí a vešlo se nám tam ještě něco navíc. Jo, a umění je taky udržet sebe na uzdě a věci ve váhovém limitu :) .
Pojďme se podívat, jak to dělám já. Hole do cestovního bagu balím tak, že shafty a hlavy vycpu ručníky. Chráním tím hlavně driver, který je obvykle tou nejdelší – a kolikrát i nejcennější a nejkrehčí – holí v bagu. Asi to poslední, co bychom totiž chtěli po příletu řešit, je reklamovat na letišti zlomený shaft nebo poškozenou hlavu. Některé hráčky třeba sundají hlavu ze shaftu, tu pak zabalí do ručníku a dají do kufru s oblečením, ale to já nedělám.
U travel bagu jsem se časem naučila balit vše naležato, je to pro mě pohodlnější. Takže ho položím na zem, dám do něj bag s holemi a pak vyplním všechny mezery botami, cvičebními pomůckami a dalším vybavením. Obvykle postupuji zespoda nahoru a pokaždé zip o trochu víc zatáhnu.
Vždy se snažím naplnit obě zavazadla až do váhového limitu. Je totiž lepší vrátit se domů s pár nepoužitými rukavicemi nebo míčky než jich mít málo. Udělejte to stejně, a přesto vám vždy zbude místo i na pár suvenýrů, které si možná na novém hřišti koupíte.
Co se týče balení kufru, po těch letech už přesně vím, jak si zabalit rychle a efektivně. Je potřeba na to mít svůj systém a udržovat v něm pořádek. Měnit se totiž může i počasí, takže oblečení by mělo být univerzální. Měli bychom si zabalit několik variant, vrstev i barev, které pak můžeme kombinovat. Jsou to obvykle vrstvy proti slunci, dešti, větru, zimě, a klidně i svetr, kulich a rukavice, pokud očekáváme ranní teploty okolo nuly a počítáme s tím, že v něčem takovém půjdeme na hřiště v ranních skupinách.
Na turnajích se často stává, že máme předem na jedno kolo určenou barvu oblečení. Většinou to odkazuje na nějaký svátek, třeba na den sv. Patrika. A kolikrát si musíme i vyprat. Já chodím do LaundryMat, a to asi znáte z amerických filmů.
Ať už ale cestuji kamkoli, snažím se mít příruční zavazadlo na palubu co nejlehčí. Mít v něm jen pár nejdůležitějších věcí tak, abych se s tím nemusela po letištích zbytečně vláčet. Ne, to je vtip – už kvůli váhovému limitu v batohu vláčím mobily, knížky, Mac, nabíječky, zápisníček nebo lahev na vodu (dá se kdekoli na letištích v USA doplnit). Asi to znáte také, my nejsme jiné.
— S MONIKOU TAUCHEN
Komentáře (0)