Augusta poprvé postrádala svého krále
VÝŇATEK Z KNIHY: První Masters po 63 letech, na kterém nebyl Arnold Palmer S TOMEM CALLAHANEM POZNÁMKA EDITORA V tomto výňatku z knihy Arnie: Život Arnolda Palmera se významné golfové osobnosti vyznávají z toho, co pro ně čtyřnásobný šampion Masters Arnold Palmer znamenal. Copyr
VÝŇATEK Z KNIHY: První Masters po 63 letech, na kterém nebyl Arnold Palmer
S TOMEM CALLAHANEM
POZNÁMKA EDITORA V tomto výňatku z knihy Arnie: Život Arnolda Palmera se významné golfové osobnosti vyznávají z toho, co pro ně čtyřnásobný šampion Masters Arnold Palmer znamenal. Copyright © 2017 Tom Callahan. Přetištěno se svolením nakladatelství HarperCollins Publishers.PHIL MICKELSON „Své úplně první tréninkové kolo na Masters jsem ještě jako amatér šel s Arnoldem – pozval mě. Všiml jsem si, že se každou chvíli obrací na diváky, na každého se usmívá, ukazuje jim vztyčené palce oběma rukama, zkrátka že je opravdu vnímá. Řekl mi: ‚Nikdy kolem nich nechoď, jako by tam nebyli. Oni tam jsou.‘ V roce 1996 lidé od tour vymysleli, že na turnajích bude vždycky místo vyhrazené pro rozdávání autogramů. Ani nevím proč, ale ta myšlenka se nikdy neuchytila a od další sezony to zase zrušili. Ale mně to vyhovovalo – pomáhalo mi to uspořádat si tréninkové dny. Využívám ten princip dodnes. Víte, trénink znamená větší nápor na psychiku než samotná hra. Musíte se stejně silně soustředit, ale odpalujete třikrát tolik ran. Zjistil jsem, že se při tréninku začínám vyhýbat lidem, což mi vadilo. Takže se mi osvědčilo vyhradit si konkrétní čas od-do na rozdávání autogramů. A na Arnoldovu radu se snažím, aby byl můj podpis čitelný. Kladl mi na srdce: ‚Někdy tě dotyčný člověk bude posuzovat jenom podle těch několika sekund, které mu věnuješ. Tak je dobře využij. Právě díky těmto lidem se můžeme živit hraním golfu.‘ Byl zkrátka vzorem pro nás všechny, že? A nikdy to od něj nebylo předstírané.“ BEN CRENSHAW „Jednou v Bay Hill jsem stál na drivingu a odpaloval míče. Vedle mě stál Dave Marr a kousek od nás i Arnold. [Ben nějak nemohl přijít na společnou řeč se svým driverem a potřeboval ho nějak upravit.] Obrátil jsem se na Marra: ‚Dave, myslíš, že by tady někdo měl olověnou pásku?‘ Opáčil: ‚Děláš si legraci? Támhleten chlapík si dává olověné pásky k snídani!‘ Arnold vytáhl celý svůj kufřík s nářadím, kde měl spoustu různých pilek a nůžek, a upravil mi rozložení váhy v hlavě hole právě včas.“ (Palmer pak řekl Benovi: „Dělá to dolar padesát.“) JORDAN SPIETH „Pár týdnů před Vánoci toho roku, co jsem vyhrál Masters, jsem přijel na pár dní do klubu Augusta National, abych obešel pár kol s tátou. Jak známo, zelené sako dostanete jen na rok a pak ho musíte vrátit, a já měl pocit, že už se mi ten čas krátí. Takže jak jsme šli s tátou po schodech nahoru směrem k Šatně šampionů, snažil jsem se vstřebat ten pocit, abych si ho už navždycky pamatoval. Jak často máte možnost vidět poprvé své jméno v Šatně šampionů na Augusta National? Ale neměl jsem tušení (protože mi to nikdo neřekl), kdo se mnou tu šatnu bude sdílet. Arnold Palmer.“
TOM WATSON „Když mi bylo patnáct, hrál jsem s ním v Kansas City na charitativním turnaji ve prospěch lidí s roztroušenou sklerózou. Byl jsem v sedmém nebi. Ve skupině šel s námi i můj kouč Stan Thirsk a mně se dlouho poměrně dařilo. Na první devítce jsem měl stejné skóre jako Arnold, 34. Jenže on těch 34 zopakoval i na druhé devítce, zatímco já zahrál 40. Pochválil mě, ale ne zas moc – zkrátka mě povzbudil, a přitom to nevyznělo nějak blahosklonně. Choval se ke mně jako k dospělému hráči. Hodně jsem se toho dne naučil.
Na poslední večeři šampionů v týdnu Masters už vypadal hodně sešle. Bylo vidět, že mu není příjemné, že je v takovém stavu. Ale statečně se s tím pral, jak se dalo tušit. Byl to prostě vítězný typ.“
RORY McILROY „Pro nás Evropany je to trochu jinak. Naším Arniem byl Seve. Říká to každý a opravdu je to tak. Seve udělal z golfu v Evropě masovou záležitost, tak jako to Arnold udělal s golfem v Americe. Takže když jsem vyrůstal, mým idolem nebyl Arnie, ale jakmile jsem pak přišel do Států a dozvěděl se, co všechno pro golf udělal a co znamenal pro tour, pochopil jsem. Bylo příjemné zahrát si na jeho turnaji a vzdát hold jemu i všemu, co udělal pro naši hru. Bylo by bez Arnieho vůbec Sevea? Jistě, ale nebyl by to ten samý Seve. Nikdo z nás by nebyl stejný. I golf by byl bez něj jiný.“
(Kdybys někdy cokoli potřeboval,“ řekl jednou Palmer McIlroyovi, „tady je moje číslo. Klidně brnkni.“ Rory odpověděl: „Všechno, co potřebuji, pane Palmere, už jste mi dal.“)
TIGER WOODS „Mohl jsem s ním mluvit o čemkoli, nejen o golfu. Vždycky si na vás udělal čas, otevřeně si s vámi promluvil a pak vám na rovinu řekl, co si o tom myslí. Měl takový zvláštní dar, že jste se v jeho přítomnosti cítili uvolnění a v pohodě… Arnolda bavilo být Arnoldem Palmerem. A nikdo to neuměl lépe než on.“
(Palmer prohlásil: „Myslím, že když Tiger ztratil otce, ztratil i sám sebe. Přeju mu, aby se vrátil. Ale ne v golfovém smyslu – přeju mu, aby se vrátil jako muž.“)
BUBBA WATSON „Když se blížil turnaj v Bay Hill, měl jsem trochu problémy se zády, a vzhledem k tomu, že se blížila olympiáda a všechno okolo, jsem dospěl k závěru, že bude rozumné se z turnaje odhlásit. Ale vážil jsem si Arnolda příliš na to, abych mu to sdělil po telefonu. Šel jsem osobně za ním do kanceláře a vzal jsem s sebou Caleba [Watsonův tehdy čtyřletý syn], protože jsem si říkal, že mi to díky němu u Arnolda snáz projde. Ale Arnold byl v pohodě, ostatně jako vždy. Vůbec nemluvil o Bay Hillu, o turnaji ani o golfu. Mluvil o Calebovi a o životě. Působil unaveně. Snažil jsem se mu dodat trochu energie, nějakou vzpruhu, pokud jsem mohl a pokud to ode mě potřeboval. Byl to on, kdo zvedl Caleba a posadil si ho do klína. To jsem neudělal já. Nebylo to nějak naaranžované. Zeptal jsem se ho: ‚Nevadilo by vám, kdybych si to vyfotil?‘ A později jsem mu zavolal a zeptal se, jestli mi dovolí dát ten snímek na sociální sítě.“
Caleb a král.
CELÝ TEXT najdete v novém vydání magazínu Golf Digest, které vyšlo ve čtvrtek 6. dubna 2017.
Komentáře (0)