MONIKA DVOŘÁKOVÁ: V každém případě jsem už vzala golf na milost

letter-Lidé takříkajíc v pozadí nejsou většinou příliš vidět. Přesto jsou velice důležití, leckdy téměř nepostradatelní. Odvádějí na první pohled neviditelnou práci a s pokorou zůstávají ve stínu toho, pro koho pracují. Platí to i pro Moniku Dvořákovou, „pravou ruku“ české golfové jedničky Kláry Spilkové. Nebo přesněji řečeno asistentku a také caddie nejlepší tuzemské golfové profesionálky. Paradoxem je, že golf přitom pro Moniku nikdy nebyl první volbou toho, co by chtěla v životě dělat. V juniorském věku krotila snowboardové prkno. A dobře – dostala se až do české reprezentace. Přednost ale pak dostala škola a pak přišla nabídka na spolupráci s Klárou. Golf se tak stal její každodenní náplní.


KDYŽ JSEM PŘEMÝŠLELA O TOM, co v životě budu dělat, tak mě nikdy nenapadlo, že skončím u golfu. Opravdu ne. Nebo spíš rozhodně ne. U sportu ano, protože se sportem jsem svůj život a práci chtěla vždycky spojovat. Několikrát jsem si i říkala, proč mi ten golf vůbec vstoupil do života, protože to nikdy nebyl můj favorizovaný sport.

BOD ZLOMU PŘIŠEL ASI V OKAMŽIKU, kdy jsem golf přestala brát tak vážně. Je jiný než ostatní sporty. Já do té doby dělala ty, které byly adrenalinové, ve kterých se člověk vydal. Golf byl pro mě příliš klidný a také hodně psychicky náročný. Táta hrál golf a chtěl, abychom ho hráli taky. Tak mě k němu dovedl. Ale mě to nebavilo. Udělala jsem si zelenou kartu, ale to spíš z nutnosti. Máma to také párkrát zkusila, dostala i hole, ale nikdy vlastně nezačala. To ségra hraje dodneška. Ale protože jsem už golf vzala na milost, tak si občas všichni zajdeme zahrát.

PRO MĚ BYL PRVNÍ VOLBOU SNOWBOARDING. Ještě předtím jsem dělala aerobik, ale prkno získalo jasně navrch. Jezdila jsem slalom a obřák, vlastně stejnou kombinaci, jako dneska skvěle jezdí Ester Ledecká. Ale ke snowboardingu jsem přišla tak trochu jako slepá k houslím, náhodou. Dala jsem se dohromady s partou, která jezdila na prknech. Začalo mě to bavit, chytlo mě to. Začala jsem jezdit a docela mně to i šlo. Dostala jsem se do juniorské reprezentace a startovala na několika mistrovstvích světa.

STŘEDNÍ ŠKOLA ROZHODLA, že jsem se snowboardingem skončila. Musela jsem si tehdy vybrat, jestli škola a maturita, nebo závodění a prkno. Měla jsem spoustu zameškaných hodin, a protože jsem nechodila na sportovní školu, nebyla šance na nějaký individuál. Bylo to těžké, hodně těžké rozhodování, protože jsem ten sport měla ráda, ale taky jsem věděla, že mě neuživí. Nebyla jsem dostatečně dobrá.

V 19 LETECH JSEM MUSELA ODEJÍT Z LIBERCE DO PRAHY. Vzdát se snowboardingu a začít studovat Palestru. Sport mě vždycky bavil a zajímal. Od malička. I naši mě vedli ke sportování. Ta škola mě zaujala. Nebyla tam matematika, ale byl tam sport, management, komunikace, anatomie, ekonomika, zkrátka věci, které mě zajímaly.

POŘÁD JSEM ALE NEVĚDĚLA, co a kde bych měla po škole dělat. Už během studia jsme chodila na praxe. Dostávala jsem se do sportovního prostředí a něco takového jsem chtěla dělat. Vytvářet zázemí sportovcům, pracovat v nějakých klubech, realizačních týmech. A to se mi vlastně nakonec povedlo. Při jedné z praxí jsem se dostala i do Erpetu a později tam hledali asistentku pro marketingovou manažerku. Už jsem měla po škole, dodělávala bakaláře, tak jsem se přihlásila. A vzali mě.

RTG-46_49_GD070817_Dvorakova_Moje_volba_main


DEVÍTKA JEDNOU VĚTOU
1. NEJHEZČÍ HŘIŠTĚ – EMIRATES GOLF CLUB V DUBAJI
2. NEJLEPŠÍ RÁNA – TĚCH BYLO DOCELA DOST. NEMÁM JEDNU TAKOVOU, KTERÁ BY MNĚ ZA TY ROKY UTKVĚLA V PAMĚTI. ALE NA GOLFOVÉ RÁNY MÁM JEN KRÁTKODOBOU PAMĚŤ.
3. KOHO OBDIVUJE – ASI NEMÁM NIKOHO, KOHO BYCH VYSLOVENĚ OBDIVOVALA. NA DRUHOU STRANU ZNÁM HODNĚ LIDÍ, VŮČI NIMŽ MÁM VELKÝ RESPEKT.
4. KAM SE NEJRADŠI VRACÍ – DOMŮ
5. NEJVĚTŠÍ ZÁŽITEK – NA PRVNÍM MÍSTĚ NAROZENÍ SYNA, NA DRUHÉM PAK ST. ANDREWS.
6. NEJVĚTŠÍ VÝHRA ŽIVOTA – BUDU SE OPAKOVAT. ROZHODNĚ MŮJ SYN TOBIÁŠ.
7. NEJVĚTŠÍ SEN – NĚJAK SE VŠECHNO MOTÁ KOLEM MÉHO DÍTĚTE. SAMOZŘEJMĚ BÝT SPOKOJENÁ, ŠŤASTNÁ.
8. CO ODKOUKALA OD JINÝCH CADDIES – PROFESIONALITU. A SAMOZŘEJMĚ TO, JAK SE POHYBUJÍ PO HŘIŠTI, CO DĚLAJÍ, JAK SE VĚNUJÍ SVÝM HRÁČŮM.
9. NEJVĚTŠÍ ZÍSKANÁ ZKUŠENOST V ROLI CADDIEHO – VYTRÉNOVANÝ MOČOVÝ MĚCHÝŘ. A TO DOSLOVA. MY ŽENY JSME HODNĚ UČÚRANÉ A NA HŘIŠTI MNOHO MOŽNOSTÍ NENÍ, NEBO SI TO JAKO KEDÍK NEMŮŽETE DOVOLIT. 


CELÝ ČLÁNEK naleznete v letním vydání magazínu GOLF DIGEST C&S, které vyšlo v pondělí 10. července 2017.


 

Autor článku: GolfDigest C&S

Sdílet

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace